„Kukuřice bez ošetření je poloviční a často napadená škůdci,“ říká agronom. Akce Podívej se do pole ukazuje veřejnosti realitu zemědělské praxe

Bez chemických hnojiv a postřiků se dnešní klasické zemědělství už téměř neobejde. Bez nich by úroda byla nižší, jak lidé mohou vidět díky akci Podívej se do pole. Prakticky po celé republice nechali někteří zemědělci kousek pole bez chemického ošetření, které je jinak přísně regulováno. A rozdíly ve sklizni jsou patrné na první pohled. Poslechněte si celou reportáž.

V kukuřičném poli se bez problému schová i dospělý člověk, ale tady na kousku pole nedaleko Litomyšle to nejde, protože tu kukuřice nesahá ani po ramena.

„Tady máme čtvereček, který nestříkáme, a kukuřice je tady bez ošetření, takže je vidět, že je poloviční velikosti a je celá zaplevelená. Tím chceme poukázat na to, jak by to vypadalo, kdybychom hospodařili bez chemických přípravků.“

Hlavní agronom sloupnického družstva Jaroslav Vaňous jednu neošetřenou rostlinu o velikosti necelého metru vytáhl ze země. I palice je menší, asi deseticentimetrová.

Poloviční a napadená škůdcem

Na první pohled je poznat, že zrnka nejsou úplně v pořádku. „Zrno je napadené, což může být i tím, že rostlina není tak odolná, protože musí bojovat proti plevelům, je tedy mnohem náchylnější k různým plísním a škůdcům. A když ji porovnáte s kukuřicí, která je postříkaná, tak ta je jednou tak vysoká.“

Čtěte také

Zhruba o 50 metrů dál už je kukuřice chemicky ošetřená. Agronom se doslova ztratil v kukuřičném poli. „Na poli proběhla nejdřív herbicidní ochrana proti plevelům, potom ochrana proti zavíječi kukuřičnému, kdy využíváme metodu leteckou biologickou, která nahrazuje tu chemickou, abychom byli o něco ekologičtější. A pak už probíhala jenom čistá výživa kukuřice.“

Regulace chemických postřiků

Podobné rozdíly ukazuje zhruba stovka políček po celé České republice a stejně jako tady je u nich barevná cedule Podívej se do pole, jak přibližuje Miluše Dvoržáková z evropské společnosti CropLife, která řeší ochranu rostlin: „Letos se projektu účastní 66 zemědělců. Každým rokem se také rozšiřuje počet plodin. Řekněme od těch známějších, jako je pšenice, řepka nebo kukuřice, až po mák, sóju či pelušku, které veřejnosti nejsou až tak známé.“

Používání chemických postřiků a hnojiv je podle agroekologa Josefa Soukupa z České zemědělské univerzity přísně regulováno a kontrolováno. „Efekt se projeví většinou na těch méně úrodných půdách, kde – pokud bychom třeba nepoužili vyšší dávky nějakých hnojiv, třeba fosforečných, dusíkatých, tak by dopad na výnos klidně mohl být 50 procent, čili bychom sklidili jenom polovinu.

Co se týká škodlivých organismů, tak je to velmi variabilní, protože různé plodiny jimi trpí v rozdílné míře. Třeba zeleninu, cukrovku a další plodiny by škodlivé organismy prakticky úplně zničily.“

Životní prostředí

Čtěte také

U zemědělských chemikálií je nejdůležitější, aby neškodily životnímu prostředí. „Musím říci, že registrační proces přípravku na ochranu rostlin je velmi náročný a srovnatelný s léčivy. Hodnotí se především ty potenciálně negativní efekty, bezpečnost pro člověka a pro zvířata. Pokud má výrobce látek na ochranu rostlin nějaké pochybnosti, tak už vůbec neinvestuje do toho, aby přípravek uváděl na trh, protože pokud nemá jistotu, že bude prodáván 10 nebo 15 let, nevyplatí se mu do procesu investovat.“

Díky automatizaci se hnojiva a postřiky už nemusí dávat na celé pole, ale jen tam, kde je to nutné.

autoři: Eva Kézrová , mga
Spustit audio

Související