Kytary, které už nehrají, proměňuje malíř František Tácha v obrazy. Prodlužuje jim tak život

25. únor 2023

Malíř a muzikant František Tácha žije v jihočeských Loučovicích, ateliér má ve Vyšším Brodě. Tvorba obrazů, třeba i ve formě malovaných kytar, je pro něj terapií, a léta byla i obživou. Profesionálně se malování začal věnovat v 51 letech poté, co nemohl sehnat novou práci.

V ateliéru Františka Táchy ve Vyšším Brodě narazí návštěvník třeba na kytaru v kožichu. „To je kytara do chladného počasí. Získal jsem různé komponenty, většinou na toulkách v lese, třeba sklo ze starého bicyklu a cedulku, kterou používají lesníci, a bylo mi líto je vyhodit. Mně je totiž líto vyhodit skoro všechno. Tak jsem to takto zkomponoval a udělal jsem kytaru do chladného počasí,“ vysvětluje.

Kytary proměňuje v obrazy poměrně často. „Oprava těch nástrojů už by nestála za to, dneska je výhodnější koupit kytaru novou, ale bylo by mi líto, kdyby kytary skončily někde na ohni nebo skládce. Tak mi je kamarádi začali vozit, abych je pomaloval. No, a já mám radost, že ta kytara jako obraz má prodloužený život,“ dodává.

František Tácha kreslil podle svých slov asi od malička, ale k malování obrazů se dostal až po třicítce. „Nebyl jsem už spokojený s tím, co dokážu vyjádřit pastelkami. Chtěl jsem, aby ty obrazy byly hlubší, tak jsem vzal do ruky štětec. Já jsem ve všem samouk, v malování i v muzice, chtěl jsem to dělat, tak jsem to prostě dělal,“ vypráví.

Když po padesátce nemohl najít zaměstnání, rozhodl se stát umělcem na volné noze. Ateliér ve Vyšším Brodě má od 80. let. „Teď už jsem důchodce a malování mám jako terapii. Člověk stárne pomaleji, přijde covid, mám stres z války, tak jsem každý den v ateliéru a pomáhá mi to,“ říká.

Rozhovor s malířem a muzikantem Františkem Táchou si poslechněte v cyklu Jihočeši online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.