Lachnitovo osobité pojetí státní správy

27. říjen 2004

"Ministr pro osobní rozvoj", říkali opoziční politikové anebo novináři Petru Lachnitovi, který z postu ostravského náměstka primátora přešel v dubnu roku 2000 do vlády Miloše Zemana a svým počínáním prakticky ihned spustil sérii skandálů dosud snad nevídaných. Tři měsíce v ministerském křesle porušoval zákon o střetu zájmů, když setrvával jako jednatel ve firmě Alfa Horizont.

Odešel až když to médie probírala ze všech stran. A záhy se ukázalo, že prosazoval státní garanci na sedmnáctimiliardový úvěr společnosti ostravského podnikatele Groliga, který už dříve věnoval Alfě Horizont několik miliónů. Lachnit také proslul tím, že na státní útraty absolvoval mediální trénink, aby působil dobře na obrazovce. Vždy a vše ovšem popíral, i když byly po ruce důkazy, že lže. O jeho způsobech příznačně hovoří i to, jak reagoval na to, že jej coby skandální figuru ostravská ČSSD přeřadila na nevolitelné místo kandidátky. Vztekle odešel ze stranické konference a na ulici podle očitých svědků křičel, že nevděční spolustraníci prý brzy poznají svou chybu, Ostrava už z Prahy totiž neuvidí ani korunu. Nakonec se mu ovšem podařilo dostat se přece jen o něco výše v seznamu kandidátů a tak po volbách 2002 usedl do sněmovních lavic. Jeden z nejvěrnějších "Zemanových sirotků" pak kul pikle proti Vladimíru Špidlovi jak to jen šlo. Dnes mu ale hrozí soud a patrně i dost vysoký trest. Co totiž prováděl na ministerstvu pro místní rozvoj, je hodně divoké.

Pátrání po jeho krocích začalo zveřejněním informace, že 10. července 2002, když opouštěl ministerstvo podepsal - jako vůbec poslední listinu - smlouvu o pronájmu zahradní restaurace na Kampě, tedy v srdci turismu, firmě Alpa za neuvěřitelných čtrnáct tisíc korun za půl roku. To a řada dalších podobných věcí mu nakonec vyneslo obvinění z porušování povinností při správě cizího majetku, které policie chystá vznést co nejdříve.

Podle vloni provedeného auditu tratil Lachnitův resort za pronájmy svého nemovitého majetku asi sto padesát miliónů. "Mělo by být posouzeno, zda jednání nesplňuje znaky trestných činu porušování povinnosti při správě cizího majetku a pletichy proti veřejné soutěži," napsali auditoři o Lachnitových smlouvách do zprávy a také mimo jiné uvedli, že pronájem zmíněné zahradní restaurace je dvacetkrát nižší, než kolik je v lokalitě poblíž Karlova mostu obvyklé. Lachnit mimochodem tuto smlouvu podepsal přes rady dvou svých podřízených aby to nedělal.

Pokud je známo, ministerstvo pronajímalo 15 - 20 exkluzivních domů na nejvyhledávanějších místech Prahy a to na dlouhou dobu, bez možnosti výpovědi a podle všeho za směšné ceny. Loni v únoru ministerstvo zveřejnilo, že mu chybí majetek za zhruba 2,5 miliardy korun a to právě kvůli nevýhodným pronájmům nemovitostí, ale také nevýhodným externím službám a chybnému účetnictví. Nejspíš tu také docházelo k obchvatu zákona o zadávání veřejných zakázek. Je zřejmé že v pozadí musí být rozsáhlá korupce a ta se ovšem nemusí týkat jen bývalého ministra, kterému osobní výhody plynoucí ze smluv bude asi těžké prokázat. Zato porušování správy cizího majetku by mělo jít ostravskému šíbrovi, který do dotáhl až do nejvyššího patra státní správy a pouštěl jí žilou bez okolků, dokázat celkem snadno.

Lachnita ovšem bude nejprve muset zbavit imunity sněmovna, ale poslanci těžko shledají důvod jej chránit. Pokud se exministr dostane před soud, může jen doufat, že jej některý ze svědků neusvědčí z přijímání úplatků. Což by znamenalo paragraf navíc. I tak se ale zdá, že další člověk ze zemanovsko-šloufovské líhně míří za mříže. Totiž po bývalém ministru financí Svobodovi a proslulém generálním sekretáři ministra zahraničí Srbovi, který chtěl nechat zabít reportérku deníku Dnes Sabinu Slonkovou. Ta mimochodem udělal hodně pro to, aby se různé Lachnitovy kousky dostávaly na veřejnost. To jen tak na okraj pro ty, kdo si stále myslí, že by se měl důchodce z Vysočiny vrátit do vysoké politiky.

Spustit audio