Libanonské hnutí Hizballáh vyvolalo konflikt s Izraelem

Po zajetí desátníka Gilada Šalita hnutím Hamas 25. června se dalších dvou izraelských vojáků ve středu zmocnil libanonský šíitský Hizballáh poté, co vyprovokoval přestřelku a tři izraelské vojáky zabil. Premiér Ehud Olmert akci označil za válečný čin sousedního státu na svrchovaném území Izraele a armáda zahájila v Libanonu odvetnou akci, při které bombardovala jiholibanonské mosty, silnice a pozice Hizballáhu a hledala zajatce. V bojích zahynulo dalších pět izraelských vojáků a několik libanonských civilistů. Náčelník hlavního štábu Dan Chaluc prohlásil, že jestli rukojmí nebudou propuštěni, Izrael vrátí Libanon dvacet let nazpátek - tedy do doby, kdy byl nucen obsadit jeho jih, aby zabránil nepřestávajícím útokům teroristů na své území.

Ve středu večer izraelská vláda schválila rozsáhlou vzdušnou operaci. Letectvo bombardovalo libanonskou televizní stanici Al-Manar a vyřadilo z provozu letiště v Bejrútu. Izraelské válečné lodě vstoupily do teritoriálních vod Libanonu a zablokovaly jeho přístavy. Při ofenzivě už zahynulo několik desítek civilistů.

Hizballáh však akci pečlivě plánoval a byl na ni připraven i vojensky. Na izraelské bombardování odpověděl minomety a raketami Kaťuša a Grad, jichž údajně odpálil šedesát. Střely zasypaly 15 severoizraelských osad, včetně měst Naharíja a Sfad, kde zabily dvě ženy a dvě desítky lidí zranily. Obyvatelé izraelského severu se přestěhovali do krytů nebo začali své domovy opouštět.

Razantní leteckou ofenzivu lze očekávat i v příštích dnech, i když armádní velení dobře ví, že pouze vojenskou operací se rukojmí zřejmě zachránit nepodaří. Přestože zároveň probíhá a bude pokračovat izraelská operace v pásmu Gazy, vojenští odborníci předpovídají, že tato jižní fronta bude brzy sekundární. Tam se vojáci soustřeďují především na likvidaci ramp, odkud Palestinci odpalují rakety Kásam, a na vyhledávání a ničení podzemních tunelů. Navíc pokračují i cílené atentáty na palestinské teroristy, jichž bylo podle odhadů od začátku operace před dvěma týdny zabito už skoro sto. Terčem nejsou jen členové a infrastruktura Hamasu, ale i dalších teroristických organizací, Islámského džihádu a Brigád mučedníků od Al-Aksá, a jejich výcvikové tábory nebo střediska. Zatím má izraelská operace na Hamas zničující účinky. Palestinský premiér Ismaíl Haníja ji dokonce označil za "zločin proti lidskosti" - to řekl přední představitel organizace, která má na svědomí životy desítek izraelských civilistů, včetně žen a dětí, zabitých při sebevražedných atentátech a jejímž proklamovaným záměrem je zničení Státu Izrael.

Konečným cílem izraelské operace v pásmu Gazy není jen osvobození rukojmího, ale také ukončení ostřelování izraelských měst, proti kterému je vláda už řadu měsíců prakticky bezmocná. Zatím se nepovedlo ani jedno - Izraelci stále nevědí, kde únosci Šalita skrývají, a palestinské střely Kásam nejen létají do Izraele dál, ale minulý týden dokonce zasáhly i nové a vzdálenější cíle, jako města Aškelon nebo Netivot. V přímém ohrožení palestinských raket z jihu se tak ocitlo na 200.000 obyvatel Izraele.

Hizballáh zase ohrožuje čtvrt milionu Izraelců na severu. Na jihu Libanonu má podle odhadů rozmístěno až 12.000 raket, jejichž účinnost už prokázal nejednou. Vůdce Hizballáhu, šajch Hasan Nasralláh, je přesvědčen, že oba zajaté vojáky vymění za tisíce vězňů, stejně jako se mu to podařilo už několikrát v minulosti. Naposledy Izrael provedl výměnu s Hizballáhem před dvěma a půl lety, kdy za jednoho svého civilistu a tři mrtvé vojáky propustil více než 400 Arabů a muslimů. Podobnou výměnu navrhuje i palestinský Hamas, který za Gilada Šalita požaduje propuštění stovky palestinských žen a 30 vězňů, kteří si v izraelských věznicích odpykali 20 let. Izrael oběma skupinám opakovaně vzkázal, že s teroristy nevyjednává. Údajné tajné jednání o výměně s Hamasem, jehož prostředníkem byl Egypt a o kterém několikrát informoval arabský deník Al-Haját, však zřejmě selhalo - egyptský tisk ve středu citoval prezidenta Husního Mubaraka, podle kterého do něj negativně zasáhla "třetí síla", evidentně Sýrie. Podle nejnovějších zpráv se však Hamas znovu snaží jednání oživit.

Hizballáh je mnohem mocnější a nebezpečnější soupeř než Hamas a konflikt s Libanonem může přerůst v regionální válku. Mohla by se do ní zapojit i Sýrie, která by tak izraelskou armádu zaměstnala na třetí frontě. Syrská armáda byla ve středu uvedena do stavu bojové pohotovosti a podle zpravodajských zdrojů se v ní údajně nachází i letectvo a námořnictvo Íránu; připraveni k válce jsou tak oba hlavní spojenci a sponzoři Hizballáhu i palestinského Hamasu.

Izrael se tak najednou ocitl ve válečné situaci, kterou ani v nejmenším nezavinil. K jejímu řešení však nepostačí jen jeho vojenská síla; bude potřebovat mezinárodní společenství, které by vyvinulo tlak na libanonskou vládu, aby splnila rezoluci Rady bezpečnosti OSN číslo 1559. Podle ní měl Bejrút rozpustit všechny ozbrojené milice, tedy zejména Hizballáh, ale nikdy se o to ani nepokusil. Je jisté, že řešení konfliktu nebude jednoduché ani krátké a že válka s teroristy na severu i na jihu, která byla Izraeli bezdůvodně vnucena, si vyžádá ještě velké množství zbytečných obětí na všech stranách.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání