Libor Bouček

Začínal jsem v Dismanově rozhlasovém dětském souboru, který pro mě nebyl jen kroužek, ale zásadní škola. Naučil mě mluvit, ale hlavně poslouchat. Vnímat situaci, lidi kolem sebe a mít respekt k prostoru, ve kterém se pohybuju. Možná i proto beru moderování spíš jako službu než jako vlastní show.

Baví mě jeho různé podoby. V rozhlase pracujete s hlasem a představivostí, v televizi s energií a tempem. Každé má svoje pravidla, ale základ je stejný: komunikace. Snaha být srozumitelný, přirozený a neztratit kontakt s lidmi na druhé straně. Oprostit se od toho, že jsem moderátor, a jen se přirozeně ptát tak, jak by se ptal posluchač nebo posluchačka.