Libor Dvořák: Proč se Baškirové bouří
Republikou Baškortostán, rozkládající se na jihu pohoří Ural, které největší zemi světa dělí na evropskou a asijskou část, otřásají pouliční protesty. Ty se konají denně za účasti několika tisíc lidí, což je při čtyřmilionovém počtu obyvatel republiky dost. Důvodem těchto protestů je ekologický aktivista Fail Alsynov, kterého místní soud poslal na čtyři roky za mříže.
Ekologické protesty, v jejichž těžišti se 37letý občanský aktivista Fail Alsynov ocitl, snadno mohou přerůst v protesty politické, což jsme před listopadem 1989 nejednou zažili i u nás.
Čtěte také
Toho jsou si jistě vědomi i v Moskvě, kde se na uklidnění v celoruském měřítku podílel hlas nejvyšší: „Je to lokální záležitost a místní úřady si s ní poradí,“ prohlásil před pár dny Vladimir Putin.
Fail Alsynov byl odsouzen za podněcování národnostních třenic. Bezprostředním podnětem k zahájení trestního stíhání byl jeho projev, pronesený příznačně v baškirštině, na akci proti plánu na těžbu zlata u obce Išmurzino. Místní aktivisté tu obvinili vedení Baškortostánu z komplotu s těžařskými firmami, které se už během geologického průzkumu chystaly využít i výbušniny – o následné těžbě, která by životní prostředí nenávratně poškodila, ani nemluvě.
Regiony staré křivdy připomenou
Ve stejném projevu ovšem Alsynov sklouzl do roviny vyloženě politické, když připomněl válku na Ukrajině, kde bojují i Baškirové, a doslova prohlásil: „Co my z toho máme a co je to za politiku Moskvy vůči nám, to nechápu!“
Čtěte také
Alsynov okamžitě připomněl, že procentuálně odchází do vražedné ruské války mnohem víc Baškirů než etnických Rusů. Důvod je přitom prostý: jen ať rakve z fronty putují na daleký Ural, a ne do Moskvy či Petrohradu… Což stačilo k tomu, aby ho soud označil za extremistu.
Hlavní Alsynovovou vinou je ovšem jeho nebojácnost. Jinak ale úřady mají jistotu, že dokud je ústřední moc v Moskvě silná, protesty v zapadlém regionu ji nijak ohrozit nemohou. Jak však připomíná analytička berlínského Carnegie Centra Jekatěrina Šulmanová, pokud by tato moc zeslábla, regiony jí staré křivdy okamžitě připomenou.
Téhož názoru je známý ruský politolog, mimochodem baškirského původu, Abbas Aljamov. Ten se domnívá, že pronásledováním podobných aktivistů a potlačováním lidových protestů „vlastenecká“ státní moc klade minu pod samotné základy Ruska: „V okamžiku, kdy s režimem bude opravdu zle, může se stát z břemene v podobě nevole lidu, který jí dá najevo, něco, s čím si státní moc nedokáže poradit,“ říká Galjamov. I když ani on neví, kdy ten okamžik přijde.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.