Libor Dvořák: Rusové a válka
Známé ruské nezávislé sociologické pracoviště, tedy analytické centrum Jurije Levady, přišlo s dalším reprezentativním průzkumem veřejného mínění. V samém závěru roku se Rusů zeptalo, které jeho události považují za nejdůležitější.
Je to až s podivem, ale když se běžných Rusů zeptáte, co jejich mysl nejsilněji poznamenalo v právě skončeném roce, ke svému údivu zjistíte, že válka na Ukrajině to rozhodně není.
Čtěte také
Skoro dvě pětiny dotázaných mluví o zvyšování cen potravin i spotřebního zboží či poplatků souvisejících s bydlením. Následuje propad kursu rublu a plných 25 procent Rusů má za velmi důležité i sdělení Vladimira Putina, že se v příštím roce už popáté bude ucházet o křeslo ruského prezidenta.
Teprve tady se prosazuje něco přes pětinu ruských občanů, kteří připomínají pokračující „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině a čerstvý konflikt mezi státem Izrael a hnutím Hamás. Výčet nejdůležitějších událostí roku 2023 pak uzavírá nedávná střelba na ruských školách.
Analytik Levada Centra Alexej Levinson vše vysvětluje řadou okolností, kupříkladu tím, že v šetřeném vzorku obyvatelstva tvořili většinu starší, obvykle chudší a osamělejší občané, kteří se vcelku přirozeně řídí starým známým heslem „bližší košile než kabát“ a znepokojivé proměny cenovek v nejbližší samoobsluze jsou pro ně zážitkem podstatně drásavějším než frontové ztráty na obou stranách konfliktu.
Nezájem a strach
Svou roli samozřejmě sehrává i většinové veřejné mínění popoháněné jak faktickým nezájem o válku a strachem z opletaček s úřady, tak i horlivá aktivita oficiálních médií, která činí vše pro to, aby tento stav mysli v ruských hlavách byl jevem setrvalým.
Vztah současných Rusů k současné válce je podle pana Levinsona snadno vysvětlitelný. Zaprvé to pro ně není válka, ale „zvláštní vojenská operace“. A když už putinské panstvo pro bezuzdné vraždění civilistů na Ukrajině vymyslelo tento úředně znějící eufemismus, tak se ho lidé drží.
Pro Rusy je válka to, co na jejich území probíhalo v letech 1941-45 – hořící chalupy, vybombardovaná města, zničené tanky, uprchlíci, mrtví a ranění. A když teď přímo v Rusku tohle vše chybí, tak to přece není válka. Maximálně občanská, která se nás netýká.
A že je do toho zapletena ruská armáda, je jiná věc. To se dá vytěsnit právě popsaným veřejným míněním, které, seč může, si před sebe klade jeden jediný úkol – nemyslet na to.
Takže – čím déle se Putinovi a jeho věrným podaří tento stav zachovat, tím déle válka potrvá. Rozuměj ještě hodně dlouho.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Libor Dvořák: Zelenského jachty
Co se v hybridní válce nabízí samo sebou, je tady: web, patřící bývalému příslušníku americké námořní pěchoty, žijícímu dnes v Rusku, pustil fake o Volodymyru Zelenském.
-
Libor Dvořák: Ukrajinská bilance podle prezidenta Zelenského
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uspořádal bilanční tiskovou konferenci. Shrnul na ní vývoj situace ve své zemi, která je s končícím rokem stále dramatičtější.
-
Libor Dvořák: Nerozhodnost Západu a síla Ruska
Kdo s koho na Ukrajině – toť skutečně základní otázka aktuálních i následujících týdnů a měsíců. Nad tímto problémem se zamýšlí i více než dvacet evropských odborníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
