Libor Dvořák: Ruská propaganda je úspěšná nejen v Rusku, ale i Německu
Tragédie Buči a dalších ukrajinských měst se stala celosvětovým symbolem ruské válečné brutality a neochoty oficiálního Ruska respektovat alespoň základní pravidla vedení války. Ostatně Rusko dokonce i válce v tomto případě říká „speciální vojenská operace v Donbasu“ a obrazy krutého vraždění na mnoha místech Ukrajiny označuje za zfabrikované provokace, které mají Rusko diskreditovat.
Tuto zvrácenou logiku pak přebírá nejen značný segment ruského obyvatelstva, ale i Rusové žijící na Západě, kteří mají dostatek informací o tom, co se na Ukrajině ve skutečnosti děje.
Čtěte také
Zatímco na celém Západě se proti hrůzám v ukrajinských městech masově protestuje, v Berlíně se hned na počátku letošního dubna konala proruská akce, které se celkem zúčastnilo na 900 lidí. Oficiálně protestovali proti „diskriminaci“ rusky mluvících obyvatel Německa, ovšem ve skutečnosti tito lidé manifestovali svou podporu Vladimiru Putinovi a všemu jeho konání. Tato berlínská hysterie ruských pseudovlastenců vyvolala bouři nevole jak v samotném Německu, tak i za jeho hranicemi.
Že by řidiči a posádky autokolony s ruskými vlajkami a proputinskými hesly nezaznamenali, co se v Buče i jinde stalo? Nebo to snad ani zaznamenat nechtěli? Je to opravdu nevědění či nepřipravenost něco takového vědět? Anebo ochota přistoupit na naprosto vylhaná tvrzení ruských oficiálních míst i státních médií, která za vrahy a násilníky označují Ukrajince, kdežto ruské vojáky pak za „oběti podlé provokace“?
Prosté a jasné odpovědi
Čtěte také
Ruský historik Alexandr Fridman přitom upozorňuje, že „berlínská ostuda“ ani zdaleka není ojedinělá. Jde naopak o odraz fenoménu, který je velmi frekventovaný nejen v Rusku, ale i daleko za jeho hranicemi. Ruští propagandisté totiž přesně vypozorovali četná historická traumata dnešních Rusů a k tomu využili i absenci demokratické kultury u značné části ruského obyvatelstva. Výsledkem je, že si vedou velmi dobře v oblasti šíření konspiračních teorií a radikálních či protizápadních narativů, což většinou naráží na vskutku příznivou odezvu.
Nadšení Putinem, nekritické vynášení Ruska až do nebes a vnímání „kolektivního Západu“ jakožto zavilého nepřítele se často stává součástí identity a základem světonázorových úvah desetimilionů dnešních Rusů. Pro lidi, kteří dnes jakoukoli kritiku Putinova režimu vnímají jako osobní výzvu, hrozbu a pokus Rusko očernit, se nabízí velmi prosté východisko: dál věřit ruské propagandě, která má na sebesložitější otázky a problémy vždy prosté a jasné odpovědi.
V této propagandě není pro nějakou Buču místo, protože – jak to zformuloval stálý představitel Ruska při OSN Vasilij Něbenzja – nepřijatelná je už samotná představa, že „ruští vojáci by byli něčeho takového schopni“. K překonání takovéto psychologie bude zapotřebí nejen celých desetiletí, ale i opravdové vůle s něčím podobným skoncovat. A to zatím není ani na obzoru.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
