Lída Rakušanová: Jádro ano. Ale jinak
Když se Česku podařilo díky Francii prosadit u Evropské komise nálepku takzvané zelené energetiky i pro energii z jádra, prezentovali to zdejší politici svým voličům málem jako výhru v loterii. Zda to znamená i zelenou pro stavbu jaderného reaktoru v Dukovanech, je ale otázka.
Z Bruselu totiž automaticky žádné dotace na jeho výstavbu nepoplynou. Takže případné financování bude nejspíš kompletně na bedrech českých daňových poplatníků.
Čtěte také
Účelem takzvané taxonomie, kterou Komise tento týden předložila, totiž je nasměrovat soukromý kapitál do ekologické přestavby hospodářství. Je to vodítko pro investory, kteří budou smět propagovat své fondy a investice jako „udržitelné“, jen za předpokladu, že budou investovat do projektů, které prospívají klimatu a nepoškozují životní prostředí.
V případě jádra a plynu je plnění obojího akceptovatelné jen s přimhouřením obou očí. Proto je v taxonomii i řada konkrétních a časově omezených podmínek. Včetně takových, s nimiž bude mít Česko značné potíže. Konečné úložiště jaderného odpadu, které má být podle taxonomie konkrétně naplánováno nejpozději do roku 2040, hledá například zdejší příslušný úřad marně už přes třicet let. Sice je v Česku téměř každý pro atomové elektrárny, ale jaderný odpad nechce mít za humny nikdo.
Reaktor dinosaurem
Na investory ale bude Česko čekat marně i z jiného důvodu: V Dukovanech se plánuje sice vylepšený, ale v principu tradiční tlakovodní reaktor na bázi technologie staré přes sedmdesát let.
Čtěte také
Bezpečnostní kritéria jsou dnes sice mnohem vyšší, ale horentně vzrostly i náklady. Místo plánovaných 160 miliard na stavbu dukovanského reaktoru předpokládají odborníci sumu až dvaapůlkrát větší. A spuštění reaktoru odhadují místo naplánovaného roku 2036 na první polovinu čtyřicátých let.
V té době bude ovšem reaktor tohoto typu téměř zaručeně dinosaurem. Na vývoji malých modulárních reaktorů, podstatně bezpečnějších, vyráběných sériově a schopných zpracovávat i vyhořelé palivo, se už pracuje řadu let. Patří jim budoucnost. Už proto, že budou nekonečně levnější.
Jak řekl před třemi měsíci v Ostravě ředitel technologické platformy Udržitelná energetika Lubor Žežula, když představoval na modulárních reaktorech založenou strategii Moravskoslezského kraje s výhledem do roku 2040, existuje „v tuto chvíli ve světě kolem deseti projektů reálně připravovaných malých modulárních reaktorů, a to v různém stadiu rozpracovanosti“.
Pro investory je to jasná volba.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
