Lída Rakušanová: Nekonečný europříběh
Bude to v květnu 20 let, co Česká republika vstoupila do Evropské unie. A zároveň se zavázala přijmout společnou unijní měnu euro. Měla k tomu ve srovnání s Polskem, Maďarskem nebo Slovenskem, které se v roce 2004 staly spolu s ní členy EU, co do některých kritérií vstupu do eurozóny velmi dobré předpoklady.
Schodek veřejných financi ČR byl tehdy se třemi procenty HDP nejnižší v regionu a celkové zadlužení, které podle maastrichtských kritérií nemá překračovat 60 procent HDP, bylo ani ne dvoutřetinové.
Čtěte také
Především se ale země rychle vyvíjela směrem k otevřené ekonomice, závislé na exportu. Na zavedení eura proto naléhala drtivá většina tuzemských firem, které vydělávaly v eurech, ale kolísající kurs koruny, nepodložený růstem produktivity, nýbrž spekulacemi na kapitálových trzích, jim snižoval výnosy.
Že Česko, na rozdíl například od Slovenska, a dokonce i přesto, že v roce 2018 splňovalo všechna maastrichtská kritéria, euro dodnes nepřijalo, nemá na svědomí nikdo jiný než Václav Klaus. Svým tvrzením, že euro je chybnou konstrukcí a stejně zkrachuje, ale hlavně, že přijetím eura se tady všechno podstatně zdraží, dokázal vystrašit lidi natolik, že zatímco v roce 2004 byla proti vstupu do eurozóny ani ne polovina obyvatelstva, o čtyři roky později to už bylo 80 procent.
Jen přelud
A když se v roce 2009 dostalo Řecko do platební neschopnosti, Klaus triumfoval s argumentem, že s eurem by se Česko muselo finančně podílet na záchranném deštníku. Už nedodal, že většina vynaložených peněz byly úvěry a že se například Slovensko na platbách vůbec nepodílelo.
Čtěte také
Odpor proti zavedení eura byl v prvním desetiletí po vstupu do EU natolik urputný, že přiměl v březnu 2008 týdeník Euro, aby se zeptal českých vrcholových manažerů, zda se domnívají, že jedním z důvodů odkládání termínu vstupu do eurozóny může být velké množství dosud nevypraných peněz mezi vlivnými lidmi. Téměř třetina dotázaných to připustila. Z této třetiny byl každý třetí přesvědčen, že to je hlavní důvod váhání českého státu zavést euro.
Ať už to bylo jakkoli, je dneska zřejmé, že jak to bude s eurem, už zajímá málokoho. Firmy se zařídily po svém: na unijním trhu provádějí platební transakce v eurech a koruny potřebují už jen na výplaty. Lidé sice vidí, že stejné zboží je u nás v korunách dražší než u sousedů v eurech, ale tak nějak si na to zvykli a nebouří se.
A když už to v nejvyšších patrech moci na chvilku vpadá na vážnou diskusi, jako se to stalo v novoročním projevu prezidenta, ukáže se vzápětí, že to byl jen přelud. Opozice se jako obvykle předvádí coby zachránce té naší zlaté české koruny. A vláda dobře ví, že dokud bude ODS střežit Klausův odkaz jak svatý grál, nepohne se nic.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
