Lída Rakušanová: „V průměru“ si čeští důchodci žijí nad poměry
„Nedovolíme ožebračit miliony důchodců,“ hřímali ve Sněmovně při jednání o změnách v penzijním systému de facto všichni zástupci opozice sborem. Viděno střízlivě, neměli k tomu nejmenší důvod: ve skutečnosti jsou to právě důchodci, jejichž příjmy už několik let soustavně rostou, a rostly dokonce i vloni, kdy vysoká inflace snížila lidem reálné mzdy v průměru o sedm a půl procenta.
Po jedné řádné a dvou mimořádných valorizacích důchodů byli však senioři v minulém roce jedinou skupinou obyvatelstva v České republice, jejíž průměrný příjem se zvýšil, a to skoro o čtyři a půl procenta.
Čtěte také
A bude se zvyšovat i letos, byť vzhledem k enormnímu zadlužení státu o něco pomaleji, než byl původní plán. Přesto překoná průměrný důchod v roce 2023 hranici 20 tisíc korun. Přepočteno na eura v současném kurzu 1 ku 24 je to skoro 840 eur.
Jen pro srovnání: v sousedním Německu má průměrný důchod činit letos 1152 eur, ovšem s tím, že se tam důchody po odečtení určité částky zdaňují, a to minimálně o 14 procent. S výší důchodu pak roste i daň, kterou německý senior odvádí.
Když jeden sní celé kuře
Podle Spolkového statistického úřadu ovšem víc než čtvrtina německých důchodců na průměrný důchod vůbec nedosáhne, takže je odkázána na sociální podporu.
Čtěte také
Dramaticky se liší i průměrné důchody mužů a žen. Seniorky pobírají v bývalém západním Německu v průměru 741 eur. V Česku činí průměrný starobní důchod žen 18255 korun, což je v přepočtu přes 760 eur. Tedy zhruba o 20 euro víc.
Jak je vidět, dohánějí české důchody, o které má zdejší opozice tak velké obavy, v posledních letech evidentně výši průměrných důchodů v Německu. Tedy v zemi, kde jsou průměrné mzdy v porovnání s Českou republikou téměř dvojnásobné.
Z tohoto hlediska mají čeští důchodci na rozdíl od zdejších zaměstnanců porevoluční cíl „dohnat“ vyspělé západní státy už více méně na dosah. S nadsázkou by se dalo říct, že si ve srovnání s aktivní částí obyvatelstva žijí nad poměry. Ovšem jen „v průměru“! A ten je, jak víme, značně ošidný: když jeden sní celé kuře a druhý nic, tak statisticky vzato snědl každý půlku kuřete.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
