Lidé se nechtěli vzdát společenského života ani za morových epidemií, upozorňuje historik
Epidemie provázejí lidstvo dál, než paměť sahá. Jaké nemoci potrápily obyvatele českých zemí napříč historií? Jak epidemické ataky ovlivnily společnost? A jak se s chorobami bojovalo?
Po zavlečení morové nákazy do Evropy ve 14. století se na území českých zemí opakovala vlna krizové mortality zhruba každých devět let. K takovému závěru alespoň dospěl historik Eduard Maur ve své studii Morová epidemie roku 1380, kterou publikoval v roce 1986.
Přestože epidemiologie jak ji známe dnes, byla hudbou vzdálené budoucnosti, už v případě raně novověkých morových epidemií se doporučovalo omezit setkávání.
To bylo ale často ritualizované a společnosti druhých se lidé i tehdy zříkali jen velmi neochotně, upozorňuje Karel Černý z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Utajované pohřbívání
Typickým příkladem častého porušování nařízení byly zákazy pohřbů se všemi náležitostmi, jako například vystavení těla. To mohlo často zajít až k utajovanému pohřbívání a následné exhumaci těla pro opětovné – už patřičné – pohřbení zesnulého.
Příčiny morových ran si lidé vysvětlovali různě. Za původce nemoci bylo považováno třeba špatné životní prostředí nebo působení negativní vesmírné energie. V typicky antisemitském období naší historie se vina často přičítala také židovskému obyvatelstvu.
Do dějin českých zemí se nesmazatelně zapsal také tyfus. Dvě epidemie v terezínském ghettu dokonce zkomplikovaly osvobození místních vězňů. Mnoho z nich na tyfus zemřelo jen chvíli po skončení války.
Tyfová epidemie u nás ale zasáhla ještě jednou, a to v 50. letech 20. století. Nemoc tehdy zasáhla moravské Valašské Meziříčí. Zkušenost své babičky, která se také nakazila, popsala v knize Hana v roce 2017 spisovatelka Alena Mornštajnová.
Celý pořad Historie Plus Zuzany Markové si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Černá smrt a délka života
Poté, co Londýn zdecimovala epidemie černé smrti, se jeho obyvatelé začali dožívat vyššího věku. Dokazuje to zkoumání koster z doby před epidemií, během ní i po ní.
-
Španělská chřipka přišla před sto lety v několika vlnách, připomíná historik medicíny Sallfellner
Egon Schiele, Guillaume Apollinaire nebo český malíř Bohumil Kubišta. Spolu s nimi padlo za oběť pandemii španělské chřipky ve 20. století více než 20 milionů lidí.
-
Morové rány napříč staletími. Komenský dozajista zažil hned tři morové epidemie
S epidemiemi různého charakteru byla lidská společnost konfrontována v minulosti a musí jim čelit i dnes. Na rozdíl od dob minulých jsou možnosti léčby účinnější. (repríza)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
