Makedonie a její vstup do Severoamerické aliance a EU
Zdá se to neuvěřitelné, ale kvůli záležitostem starým více než dva tisíce let má dnes jedna země obrovské potíže se vstupem jak do Severoatlantické aliance, tak do Evropské unie. Je to tím podivnější, že většina dosavadních členů aliance i unie není proti. V tomto dramatu s komickými prvky hrají hlavní roli Makedonie, která je oním zmíněným adeptem na vstup do obou organizací, a Řecko, které vstupu Makedonie do aliance a unie úporně brání a říká, že je odhodláno využít práva veta.
Příčina sporu je zdánlivě nicotná: oficiální název makedonského státu a jeho vlajka. Řecko trvá na tom, že Makedonie, součást někdejší Jugoslávie, se musí přejmenovat. Spor to není nový. Od staré jugoslávské federace se Makedonie odtrhla už v roce 1991. Ale svět její nezávislost uznal až později, hlavně kvůli zuřivému řeckému odporu, který v jednu dobu přerostl v obchodní válku. A uznání samostatnosti si nový stát musel vykoupit ústupkem: přijmutím nemožného oficiálního jména Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
To si ale každý samozřejmě zkracuje na Makedonii.
Spokojeni nejsou ani Makedonci, kteří název svého státu považují za provizorium, ani Řekové, kteří by byli nejspokojenější, kdyby Makedonie slůvko Makedonie ze svého názvu úplně vypustila.
A kdyby si také změnila vlajku.
Na vlajce Bývalé jugoslávské republiky Makedonie se v červeném poli skví žluté slunce s osmi žlutými paprsky. Slunce s paprsky je sice tradiční makedonský symbol, ale spjatý s antickými Makedoňany, nikoli s novodobými Makedonci. Je znám z verginské hrobky makedonského krále Filipa II., otce Alexandra Velikého.
Antičtí Řekové sice starými Makedoňany zprvu pohrdali, protože je považovali za poloviční barbary, a utahovali si z makedonského dialektu - ale ve čtvrtém a třetím století před Kristem, po opakovaných vítězstvích makedonské falangy nad řeckými těžkooděnci, hoplíty, se řecká kritika makedonských zaostalců citelně zmírnila. U dnešních Řeků už po ní není ani stopy. Ti si chtějí odkaz staré Makedonie, která patřila k vůdčím antickým mocnostem, odkaz jak politický, tak kulturní, vyhradit pouze pro sebe.
A z tohoto slavného odkazu nemíní pranic přenechat sousedům, kteří nemluví řecky, nýbrž slovansky, jazykem silně podobným bulharštině, anebo také albánsky - poněvadž v Bývalé jugoslávské republice Makedonii žije početně velice silná albánská menšina. Pro sousedy razí sami Řekové jméno Skopjané, podle Skopje - hlavního města Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.
Makedonci se jako Skopjané rozhodně necítí a slůvko Makedonie si v názvu státu přejí zachovat. Počínají si stejně zatvrzele jako Řekové. O víkendu odmítli pět variant nového jména své země, které jim představil zvláštní vyslanec Organizace Spojených národů, Matthew Nimetz.
O zprostředkování se příležitostně snaží i Evropská unie a Severoatlantická aliance. Generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer tu apeluje na Řeky, aby přestali hrozit vetem, tu zas naznačí, že odpovědnost za kompromis, který je nutný, leží na Skopje. Oč by se takový případný kompromis mohl opírat?
Za prvé o prohlášení Skopje, že nemá zájem o připojení řecké Makedonie; na severozápadě Řecka, v místech, kde byla kolébka starověké Makedonie, je totiž provincie téhož jména. Strach Řeků, že sousedé ze severu chtějí tuto provincii připojit ke svému území, vyhlíží jako paranoidní, ale bylo by dobré ho utišit.
Za druhé, Bývalá jugoslávská republika Makedonie se přejmenovat musí, tento název se ostatně už v době svého vzniku považoval za provizorium. Jaké možnosti připadají v úvahu? Například Horní Makedonie nebo Severní Makedonie, či, případně, Nová Makedonie. Z určitých náznaků lze soudit, že první možnost by Řekům vadila nejméně. Jinou variantou mohou být dvě souběžná jména: jedno, které by Makedonci používali v mezinárodním styku a bylo by na pasech, a druhé, které by pro svou zemi užívali interně. Precendens tu je: Tchaj-wan. Oficiálně to nadále je Čínská republika.
Za třetí, změnit se téměř jistě bude muset i makedonská vlajka.
Jisté je, že ústupky se budou žádat spíše po Makedonii. Řecko už v Evropské unii a Severoatlantické alianci je, a proto je jeho pozice silnější. Pro tvrdý postup vůči Makedonii je podle čerstvého průzkumu 84 procent Řeků - a premiér Kostas Karamanlis, který má v řeckém parlamentu těsnou většinu dvou hlasů a ztrácí voličskou podporu, proti proudu určitě nepůjde.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
