Co dělám v rozhlase:
V rozhlase jsem se šestiletou přestávkou v České televizi (1998–2004) od podzimu 1990, od roku 1991 na poloviční úvazek, pak na celý. Hektická devadesátá léta jsem strávil většinou na cestách po Balkáně a přilehlých oblastech. Rok 2000 jsem vítal na Rudém náměstí v Moskvě jako zpravodaj České televize. Pak jsem se usadil v úžasné postindustriální krajině v Dubí u Kladna, hned za ruinami slavné Poldovky.
Na konci roku 2004 jsem odjel do Varšavy, kde jsem téměř pět let působil jako zpravodaj. Po návratu jsem se vrátil ke svému oblíbenému Balkánu a několik pohnutých měsíců jsem (s přestávkami) strávil v Libyi. Od května 2013 byla mým působištěm Moskva, kde se po dobu mé nepřítomnosti hodně změnilo. Od srpna 2019 jsem působil jako zpravodaj v Polsku a od začátku roku 2022 jsem reportoval o dění na Ukrajině. Nyní působím jako zvláštní zpravodaj se sídlem v ukrajinské Oděse.
Před rozhlasem:
Z rodného Valašska jsem zamířil na Východ a dostal jsem se až do Sankt Petěrburgu, který se tehdy jmenoval Leningrad. V roce 1990 jsem si koupil zpáteční jízdenku a z vlaku jsem vystoupil až na konečné – na pražském Hlavním nádraží. V jeho okolí mě silně zaujala funkcionalistická budova Československého rozhlasu, do které jsem vstoupil na pozvání redaktorky Olgy Jeřábkové. A už jsem zůstal.
Co mě baví:
V poslední době asi nejvíc staré filmy ze zlatého fondu světové kinematografie, zvláště francouzské, polské, sovětské a jugoslávské. Nevěřte, že se tam nenajdou perly. A hudba: od mládí poslouchám polský rock i polskou klasiku a teď jsem se vrátil k ruskému rocku a klasice. S údivem zjišťuji, že zatímco nových ruských filmů je pohříchu málo, kvalitní hudby se stejně jako v Polsku urodilo hojně. Na rozdíl od Česka. A těch zajímavých knížek…
Co mě nejvíc dostane:
Nejvíc mě dokáže nazlobit moje vlastní nešikovnost nebo hloupost. Anebo kombinace obého. To se pak nemám rád.
Všechny články
-
FOTOGALERIE: Prohlédněte si Helénský chrám v Garni v Arménii
Arménie byla součástí helénské civilizace a z té doby se zachoval jediný pohanský chrám. Najdete ho asi 30 kilometrů od hlavního města Jerevanu ve vesničce Garni.
-
Zlatou bránu nemají jen v San Franciscu, ale i na Krymu
Po ruské anexi Krymu před čtyřmi lety už ke krymským skaliskům prazvláštních forem tolik zahraničních návštěvníků nemíří.
-
Zamlklý národ žije po staletí vysoko v kavkazských horách: cesta časem v gruzínské Svanetii
Poznávacím znamením gruzínské Svanetie jsou neobvyklé středověké stavby věžového tvaru. Sloužily jako obrana před nájezdníkya vypovídaly také o společenském postavení.
-
Je mu osmdesát a žije na samotě u lesa v horách jižního Kavkazu. Dál už cesta nevede
Na svazích Kavkazských hor odpradávna žijí lidé. V 60. letech minulého století se tady usadil i pan Armén. Společnost mu dělají krávy, ovce, kozy, slepice a jeden pes.
-
Temná minulost Soloveckých ostrovů budí hrůzu. Na Souostroví...
Krátkého léta na ruském severu využívají tisíce turistů k návštěvě Soloveckých ostrovů. Církevní poutníci míří do tamního kláštera, další za drsnou krásou severské přírody.
-
Osud chrámu svatého Izáka je na vážkách. Známá památka se...
Jedna z nejvýznamnějších památek ruského Petrohradu se možná vrátí církvi. Naznačil to prezident Vladimir Putin. Chrám svatého Izáka Dalmatského je ale na seznamu ...
-
Tajný recept na charčo si nejde zapamatovat, u nenapodobitelné gruzínské polévky se nemluví
Gruzínská kuchyně je nenapodobitelná. Jednou z jejích hvězd je charčo, hustá a velmi ostrá polévka, na které si místní pochutnávají jako na hlavním chodu. Svou vyda...
-
Milovníci sladkého mají na mapě nový cíl – Petrohrad
Za sovětské moci cukrářské umění upadlo, teď je ale znovu na vzestupu a nové cukrárny si v ničem nezadají s vyhlášenými vídeňskými podniky. Třeba ty v Petrohradu.
-
Dva týdny v jednom kupé za pět tisíc eur? Transsibiřská magistrála slibuje extrémní zážitky
Velká sibiřská cesta – tak přes sto lety nazvali železniční trať, která poprvé v historii dopravně spojila Evropu s břehem Tichého oceánu po euroasijském kontinentu.
-
V Rusku začali bourat největší nezákonně postavenou romskou vesnici
Úřady v ruské Tule nařídily zbourat největší nelegálně vzniklou romskou osadu Plechanovo. Její obyvatelé podle města několik let neplatili za vodu, elektřinu ani pl...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- …
- následující ›
- poslední »