Co dělám v rozhlase:
V rozhlase jsem se šestiletou přestávkou v České televizi (1998–2004) od podzimu 1990, od roku 1991 na poloviční úvazek, pak na celý. Hektická devadesátá léta jsem strávil většinou na cestách po Balkáně a přilehlých oblastech. Rok 2000 jsem vítal na Rudém náměstí v Moskvě jako zpravodaj České televize. Pak jsem se usadil v úžasné postindustriální krajině v Dubí u Kladna, hned za ruinami slavné Poldovky.. Na konci roku 2004 jsem odjel do Varšavy, kde jsem téměř pět let působil jako zpravodaj. Po návratu jsem se vrátil ke svému oblíbenému Balkánu a několik pohnutých měsíců jsem (s přestávkami) strávil v Libyi. Od května 2013 je mým milým působištěm Moskva. Po dobu mé nepřítomnosti se tady hodně změnilo. Od srpna 2019 v Polsku.
Před rozhlasem:
Z rodného Valašska jsem zamířil na Východ a dostal jsem se až do Sankt Petěrburgu, který se tehdy jmenoval Leningrad. V roce 1990 jsem si koupil zpáteční jízdenku a z vlaku jsem vystoupil až na konečné – na pražském Hlavním nádraží. V jeho okolí mě silně zaujala funkcionalistická budova Československého rozhlasu, do které jsem vstoupil na pozvání redaktorky Olgy Jeřábkové. A už jsem zůstal.
Co mě baví:
V poslední době asi nejvíc staré filmy ze zlatého fondu světové kinematografie, zvláště francouzské, polské , sovětské a jugoslávské. Nevěřte, že se tam nenajdou perly. A hudba: od mládí poslouchám polský rock i polskou klasiku a teď se jsem se vrátil k ruskému rocku a klasice. S údivem zjišťuji, že zatímco nových ruských filmů je pohříchu málo, kvalitní hudby se stejně jako v Polsku urodilo hojně. Na rozdíl od Česka. A těch zajímavých knížek…
Co mě nejvíc dostane:
Nejvíc mě dokáže nazlobit moje vlastní nešikovnost nebo hloupost, nebo kombinace obého. To se pak nemám rád.
Všechny články
-
„Nejhorší není nedostatek jídla, ale zima. “ V ostřelovaném Bachmutu žijí bez elektřiny už měsíce
„Tři měsíce nejde elektřina. Nějaké potraviny máme, ale nic víc. Žijeme tady a mlčíme,“ popisuje paní Lydie. Poslechněte si reportáž Martina Dorazína z ukrajinské fronty.
-
Nemají nic, ani střechu nad hlavou. Skleník si ale opravili, mají v něm kaktusy a sukulenty
V nedávno osvobozené východoukrajinské vesnici Jampil zůstalo nedotčeno válkou jen málo. Mnozí ale promýšlejí, jak po ruské okupaci všechno spravit a žít zase jako předtím.
-
Pokud budou do ruské armády povolávání prokyjevští lidé, je to průšvih, myslí si komentátor Dvořák
„Byl by to průšvih, o kterém se ale mluví už delší dobu,“ říká komentátor specialista na Rusko a postsovětský prostor Libor Dvořák.
-
„Když chléb došel, pekli jsme placky z trávy.“ Osvobozený Lyman se vzpamatovává z ruské okupace
Obyvatelé osvobozených vesnic na východě Ukrajiny ještě stále nemohou uvěřit tomu, že jejich noční můra skončila. Přežít zimu v rozbombardovaných domech bude ale těžké.
-
Český Team 4 Ukraine pomáhá zachraňovat životy. Přiváží zdravotnický materiál a sanitky
Skupina českých dobrovolníků ze sdružení Team 4 Ukraine se vydala Ukrajinu do Donbasu. Vezli s sebou tři sanitky a spoustu další pomoci, kterou předali ukrajinské armádě.
-
„Izjum, město opravdových emocí“, před válkou hloubku reklamního sloganu nemohl nikdo ani tušit
Izjum byl před válkou oblíbenou zastávkou těch, kdo oblastí projížděli. Vyvýšená poloha ale lákala také ruské okupanty. Pod ukrajinskou vlajkou se tam pomalu vrací život.
-
Charkovský palác zažil hned několik útoků ruské armády. Vidět následky je pro silné povahy
Jednou z prvních budov, kterou ruská armáda těžce zasáhla na počátku invaze na Ukrajinu, byl palác oblastní správy a sídlo parlamentu Charkovské oblasti. A to několikrát.
-
Hodně lidí zmizelo beze stopy. Teď nacházejí mrtvoly s prostřelenou hlavou, popisuje žena z Izjumu
Z hrobů u města Izjum za tři dny exhumovali přes 170 těl obětí – vojáků i civilistů. Přímo na místo improvizovaného hřbitova, se vypravil zpravodaj Martin Dorazín.
-
Čtyři chlapíci se samopaly mě i s autem odvezli do lesa, vypráví Dmitrij
Kyjev doporučil dočasnou evakuaci z oblastí, které Ukrajinci osvobozují.Do Záporoží proto před čtyřmi dny přijela i rodina pana Dmitrije. Přivezli s sebou měsíční dítě.
-
Zápisky z fronty. Svědectví válečného reportéra Martina Dorazína z ukrajinského bojiště
Je to půl roku, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Válku přímo na místě už řadu měsíců monitoruje reportér Martin Dorazín. Poslechněte si, jak vypadá konflikt jeho očima.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »