Mezinárodní společenství poskytne přímou humanitární pomoc Palestincům

Čtyřka se dohodla, že navzdory původnímu záměru neposkytovat Palestincům vůbec žádnou pomoc pro ně zřídí humanitární fond, který bude prostředky rozdělovat přímo podle konkrétních potřeb, aniž by k němu měla přístup palestinská samospráva. Na toto řešení nakonec přistoupily i Spojené státy, které dosud obhajovaly nekompromisní zastavení jakékoli pomoci, dokud Hamas neuzná Izrael a uzavřené izraelsko-palestinské smlouvy a nezřekne se násilí. Washington do fondu přispívat nebude, ale nezávisle na něm poskytne deset milionů dolarů na pomoc palestinskému zdravotnictví.

Dohoda vznikla především na nátlak Evropské unie, jejíž zvláštní zmocněnec pro Blízký východ Marc Otte prohlásil, že "by bylo proti evropským hodnotám nechat někoho hladovět". Unie je přesvědčena, že palestinská území, a zejména pásmo Gazy, stojí kvůli mezinárodnímu a izraelskému bojkotu Hamasu na pokraji humanitární krize, a nevěří Izraeli, že situace tak vážná není. Izrael sice kvůli množícím se teroristickým útokům uzavřel všechny hraniční přechody, ale zásoby léků, zdravotnického materiálu a základních potravin do pásma Gazy pouští. O moc víc však Palestinci nemají a zhruba 165.000 zaměstnanců palestinské samosprávy, kteří svými příjmy živí asi třetinu všech palestinských rodin, nedostalo plat už dva měsíce. Jejich mzdy by však mezinárodní humanitární fond hradit neměl. Před hrozící katastrofou varovala tento týden také Světová banka, podle které by se koncem roku mohlo až 67% Palestinců ocitnout pod hranicí chudoby a nezaměstnanost by mohla dosáhnout 40%.

Humanitární fond, který má na zkoušku fungovat nejprve tři měsíce, by podle předběžných úvah mohla spravovat buď Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo OSN. Zatím ale není jasné, jak bude fungovat v praxi - unie navrhovala, aby se prostředky poukazovaly předsedovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi, ale s tím nesouhlasí Washington. Členové Čtyřky, tedy Spojených států, Evropské unie, OSN a Ruska, se shodli, že fond bude spravovat peníze výhradně na nejzákladnější životní potřeby. Evropští a američtí diplomaté však připustili, že prostředky mohou být v určitou chvíli použity i na výplaty nejpotřebnějších lékařů a učitelů a na další naléhavé služby. Ty však má zajišťovat vláda, a pokud by tuto povinnost převzalo mezinárodní společenství, ztratil by bojkot teroristického Hamasu smysl.

Přestože palestinský premiér Ismaíl Haníja mezinárodní společenství opakovaně vyzývá k upuštění od bojkotu Hamasu, nad dohodou Čtyřky paradoxně vyjádřil pochybnosti a prohlásil, že zřízení fondu má Hamas přimět k uznání Izraele a odmítnutí násilí. Jeho vládě dělá v současnosti rovněž starosti vážný ozbrojený konflikt s hlavním mocenským soupeřem Hamasu, hnutím Fatah. Několik posledních dní na palestinských územích probíhají boje, které nemají daleko k občanské válce. Bylo v nich už zabito nejasné množství ozbrojených příslušníků obou táborů a nejméně 14 lidí bylo zraněno, včetně řady dětí, které se ocitly v palbě cestou do školy.

Podle izraelských zdrojů žádná akutní humanitární krize Palestincům nehrozí a peníze na palestinských územích jsou, ale Hamas i Fatah utrácejí až stamiliony dolarů za munici a zbraně na posílení svých mocenských pozic. Vláda Hamasu, které se zatím nepodařilo získat kontrolu nad bezpečnostními složkami samosprávy loajálními Fatahu a Mahmúdu Abbásovi, si proto zřídila vlastní jednotku, a Abbás zase ustavil ozbrojenou složku na obranu svého úřadu. Podle izraelských zpravodajských služeb příslušníci obou těchto soukromých armád platy dostávají.

Izraelská ministryně zahraničí Cipi Livni s plánem zřízení humanitárního fondu souhlasí, pokud bude pomoc poskytována přímo Palestincům, a nikoli samosprávě. Izraelská média však považují dohodu Čtyřky za překvapivou a zdůrazňují, že Spojené státy svůj původní postoj k nové palestinské vládě značně zmírnily. Rozhodnutí zřídit fond pomoci narušilo izraelskou strategii s cílem izolovat vládu Hamasu, soudí média. Politické kruhy v Jeruzalémě jsou přesvědčeny, že Evropská unie se nechala ovlivnit tvrzením Egypta, Jordánska a Saúdské Arábie, že bez finanční pomoci u Palestinců vypukne občanská válka. Spojené státy údajně vyšly Evropanům vstříc proto, aby na oplátku získaly jejich podporu v otázce íránského jaderného programu. Díky tomu může Hamas středeční dohodu Čtyřky považovat za první významný ústupek mezinárodního společenství od jeho požadavků, k jejichž splnění dodnes ani nenaznačil ochotu.

Další komentáře z pořadu Názory a argumenty si můžete vyhledat v sekci Radio na přání .