Miloslav Ištvan

Jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů novátorského zaměření ve 2. polovině 20. století. Začal komponovat již v době středoškolských studií v Praze, Novém Městě na Moravě a Brně. Soukromě studoval hru na klavír u Františka Maxiána a skladbu u Františka Suchého a Viléma Petrželky. Na Janáčkovu akademii múzických umění nastoupil v roce 1948 do kompoziční třídy Jaroslava Kvapila, kde setrval po celou dobu studia.

V roce 1956 dosáhl aspirantury a od roku 1957 se na JAMU věnoval pedagogické činnosti jako odborný asistent, od roku 1966 jako docent. Vychoval celkem 19 žáků, kteří v zásadě dále rozvíjeli jeho originální kompoziční metodu.

Zpočátku byl ovlivněn moravskou lidovou písní a navazoval na Janáčka, Bartóka a Prokofjeva. Významnými skladbami, které zpracovávají tyto podněty, jsou Koncert-symfonie pro klavír a orchestr (1958) a Balada o Jihu pro orchestr (1960).

V 60. letech Ištvana zaujala tzv. Nová hudba a začal používat dodekafonii a modální řady. Na konci 60. let dospěl ve filosoficky hloubavých skladbách Zaklínání času (1967) a komorním oratoriu Já, Jákob (1968) k vlastní metodě - střihové montáži izolovaných prvků. Montáž chápal jako spojování krátkých, samostatných a kontrastních, ovšem stylově jednotných prvků, tzv. hudebních objektů. V roce 1966 reflektoval tuto metodu ve spise Montáž izolovaných prvků v hudbě.

Využíval však i kolážovou techniku, kdy do atonálního hudebního průběhu zakomponovával vlastní tonální hudbu - renesanční a barokní stylizace nebo plochy jazzového a rockového charakteru, např. Shakespearovské variace (1974), Hard blues (1980) ad.

V 70. letech využíval podnětů mimoevropské hudby s důrazem na rytmickou stránku, např. Psalmus Niger (1972), Capriccio (1978). Ištvan je také autorem několika scénických hudeb, které se staly základem pozdějších koncertních kompozic. Skladatel se snažil ověřovat materiál pro připravovanou koncertní skladbu předem ve scénické hudbě, nebo využíval materiál vznikající skladby pro jevištní partituru.

V 60. letech byl Ištvan členem skladatelské skupiny A a podílel se na několika kompozicích Kompozičního týmu Brno. V roce 1980 stál u vzniku komorního souboru Camerata Brno.

Tituly k pronájmu - viz Kompletní katalog skladeb