Mirek Topolánek: Visegrád se shodne na negativním vymezení, ale pozitivních témat má méně
Patnáct let jsme součástí Evropské unie, jak jsme si připomínali během tohoto týdne. Existuje ale i další, užší spolupráce bývalých postkomunistických zemí, tzv. visegrádská čtyřka.
Aliance Česka, Slovenska, Polska a Maďarska více nebo méně aktivně od 90.let prosazuje spolupráci a zájmy zemí střední Evropy především v rámci Unie. Existuje ale něco takového jako společné zájmy a pomáhá Česku toto angažmá?
V úterním pořadu Pro a proti o tom mluvil bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek:
„Myslím, že se Visegrád dneska shodne na negativních tématech, na negativním vymezení, ale té pozitivní politiky, která by ovlivňovala Evropskou unii, tak té je tam daleko méně. Visegrád by teoreticky mohla být teoreticky nějaká báze při erozi Evropské unie, ale bojím se, že historické resentimenty a lokalizace ve středu Evropy je spíše komplikací, historicky determinovanou, a v tomto smyslu by to bylo přání otcem myšlenky, bylo by krásné, kdyby Visegrád fungoval jako nějaký malý Benelux, ale myslím, že to není úplně možné a já preferuji v tomto smyslu, ať se stane cokoliv, zůstat v tom severním křídle Evropské unie, já tomu říkám marková zóna, což je Skandinávie, možná část Beneluxu, je to Německo, my, možná Slovensko, Rakousko a tím to končí.“
Výrok týdne analyzují vedoucí zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl a politolog působící na Katedře politologie Fakulty sociálních věd UK Josef Mlejnek jr.
Související
-
Větší integrace povede k erozi Unie, varuje Topolánek. Je nezbytná, přijměme euro, reaguje Špidla
Topolánkovi vadí, že Unie přichází s projektem politické integrace, aniž dokončila tu ekonomickou. Podle Špidly je integrace nezbytná, aby se Unie mohla chovat jako velmoc.
-
Žádná jiná země neměla z členství v EU takový prospěch jako Česko, myslí si eurokomisař Verheugen
Česká republika, spolu s devíti dalšími státy střední a východní Evropy, vstoupila do EU 1. května 2004. Klíčovou osobou byl tehdejší eurokomisař Günter Verheugen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
