Mirka Nezvalová: Porcelánový servis po babičce

4. leden 2024

Maminka mého muže před každým větším rodinným setkáním vybalovala z krabice porcelánový servis. Dostala ho jako svatební dar a opatrovala ho opravdu starostlivě.

Omáčník, nádoba na polévku, světlé talíře se zelenkavým okrajem. Těch pár obědů do roka přežil servis naštěstí bez úhony a pak ho dostala darem naše starší dcera Míša.

I u ní je starostlivě opatrován v banánové krabici, proložený novinami, protože na všední den je ho prostě škoda, říká si. O té poslední štědrodenní večeři byl ale opět přítomen na našem rodinném setkání a připomněl nám všem babičku Danušku. A tak jsme si nad tím porcelánovým servisem krásně zavzpomínali.

Možná i vy máte doma nějaký hrnek nebo vázu po babičkách, maminkách nebo tetičkách a díky tomu máte šanci alespoň na chvíli se vrátit zpátky čase.

Moje kamarádka Martina zase podobný servis po své babičce starý více než 70 let zařadila do běžného denního užívání, což trochu zarazilo její návštěvu, která dokázala ocenit vysokou hodnotu porcelánu.

Každý to má prostě jinak – někdo se jen zlehka dotýká věcí, které ho propojují s minulostí tenoučkými vlákny, někdo zase téměř starožitné věci nechává prolnout se současností.

Myslím, že obě varianty jsou skvělé. Důležité je, že s námi zůstávají nejen ty porcelánové servisy, ale především vzpomínky na naše blízké. Každý ten talíř by mohl vyprávět o společně strávených chvílích, o setkáváních, ale i o nadějích a možná i rodinných tajemstvích.

Ale protože porcelánové servisy neumějí mluvit, zůstává na nás, abychom si ty příběhy vyprávěli a předávali v rodinách dál. 

autor: Mirka Nezvalová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související