Miroslav Holubec

Pečení holubi a jejich konzumace jsou vysněnou metou určité části společnosti. Na druhou stranu, kdo by nechtěl peníze zadarmo? Nebo skoro zadarmo…

Lidé kradou z různých pohnutek. Někdo bere jen peníze, někdo cennosti, a někdo to, co zrovna potřebuje.

Když se o někom řekne, že dobře ví, co dělá, znamená to obvykle, že má situaci pevně v rukou. Ale když má někdo něco pevně v ruce, ještě to nemusí znamenat, že ví, co dělá.

Běžný obyvatel Jablonce nad Nisou si může říkat: naše město je klidné a bezproblémové, vlastně skoro až nudné. Strážníci by s tím asi nesouhlasili.

Miroslav Holubec většinou v Krimipříbězích přináší případy, kdy policie pátrá po pachateli činu. Tentokrát se ale role obrátily, pátrat musel on sám.

Pachatel se vrací na místo činu. Stará známá hláška z detektivek a zároveň asi největší hloupost, jaké se pachatel může dopustit.

Všestrannost a flexibilita jsou kladné vlastnosti člověka. Jakmile se ale ocitne na druhé straně zákona, přidělává taková přizpůsobivost starosti nejen policii.

S cizími ozbrojenci na území státu nemá naše země dobré zkušenosti. A tím se musela zabývat policie na Frýdlantsku. Nešlo ale o okupaci, ani pomoc spřátelených zemí.

Několik případů, které zaznamenala jablonecká městská policie.

O opilcích se často říká, že neznají míru. Tedy že nedokážou odhadnout, kdy už mají dost. Řidička, kterou zadrželi v Chrastavě, měla o své míře opravdu pramalou představu.