Miroslav Holubec

O univerzálnosti příslušníků městské policie už jsme v Krimipříbězích mluvili. Jsou nejen příslušníky ozbrojených složek, ale také zdravotníky, psychology, poradci...

Čeho je moc, toho je příliš. Takovou větu sice v trestním zákoníku nenajdete, ale o něčem podobném se zmiňuje. Pro pachatele to znamená, že i trpělivost soudce má své meze.

Často z médií čteme nebo slýcháme, jak je dobře, že se vrací stará, často už zaniklá řemesla. Z tohoto pohledu pro vás máme v tomto Krimipříběhu dobrou zprávu.

Tento Krimipříběh je vlastně velmi pozitivní. Policie v něm totiž prostřednictvím Miroslava Holubce vyvrací jednu poplašnou zprávu, která děsila obyvatele Semil.

Za dobrotu na žebrotu. Přesně takhle by se dala charakterizovat většina podvodů, ke kterým dochází na silnicích. Ano, dnes už se krade všude, i v silničním provozu.

Pro silniční provoz všeobecně platí: Co má kola, to na chodník nepatří. Snad jen s výjimkou kočárku. A to ani v případě, že takové vozidlo řídí děti.

Umění je nedílnou součástí našeho života. Záleží ale na vkusu; co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému. Z tohoto pohledu je asi nejkontroverznějším pouliční umění.

Původně to byl jen vandalismus, nakonec se z toho možná vyklube mezinárodní spiknutí. Zprávu od českolipské městské policie do krimipříběhu připravil Miroslav Holubec.

Palubní kamera se stává součástí výbavy stále většího počtu automobilů. A na to spoléhá jablonecká policie, která se v současnosti zabývá nehodou, jejíž viník ujel.

Čistota – půl zdraví. Většina lidí si civilizační návyky osvojí. Někdo ale v poněkud nezvyklé formě. Jeden takový případ zpracoval Miroslav Holubec do Krimipříběhu.