Misijní kompromis
O stopětašedesát mužů a žen v české uniformě by mělo být letos méně na afghánistánských základnách než vláda zamýšlela a do konce roku se má zcela stáhnout známá prostějovská elitní jednotka, která v občanskou válkou sužované zemi bojuje společně s Američany proti teroristům. To je zhruba výsledek dnešní rozhodnutí vlády, které ovšem musí nejprve posvětit parlament. A v něm - konkrétně ve sněmovně - se jak známo otázka prodloužení české účasti na zahraničních vojenských misích vloni 19. prosince zadrhla.
Proti totiž byli vehementně sociální demokraté a samozřejmě komunisté, přičemž ale koalici nepodržely její známé slabé články - lidovec Hovorka a zelené poslankyně Zubová a Jakubková, kteří se zdrželi hlasování. Premiér se hodně zlobil a celkem se to dalo chápat: jsme-li součástí různých mezinárodních struktur, a hlásíme.li se k určitým společným hodnotám NATO, pak se těžko můžeme vyvléci z účasti na podobných projektech jako je boj v Afghánistánu. Otázkou ovšem bylo, zda sociální demokraté skutečně chtějí populisticky stáhnout české vojáky z nebezpečné oblasti, anebo jen hrají politickou hru a návrh v poněkud okleštěné podobě napodruhé podpoří. To totiž vypadalo celkem pravděpodobně: přimět koalici ke kompromisu je přece vítězstvím a také náznakem toho, jak se to má s rozložením sil v dolní parlamentní komoře. Jiří Paroubek dokonce neodolal vyzkoušet, zda by se prodloužení misí nedalo takříkajíc "vyhandlovat" za zrušení regulačních poplatků. Ale o tom nechtěl Topolánek ani slyšet a působilo to příliš cynicky, než aby předseda sociálních demokratů na takovém obchodu trval.
Vláda v dané chvíli aspoň využila své pravomoci a mise (to znamená také v Kosovu) jest prodloužila o 60 dní. Pokud by se ovšem do počátku jara parlament na prolongování nedohodl, vojáci by se museli vrátit domů.
Řada komentátorů uváděla, že nedohoda o misích by byla špatným signálem směrem do světa a že můžeme být snadno považováni za nespolehlivé partnery. Na ČSSD se údajně obraceli velvyslanci některých států s tím, aby nejsilnější opoziční strana nebránila plnění dohod, které plynou ze smluv NATO. Bylo však evidentní, že nejprve bude muset dojít ke kompromisnímu návrhu v podstatě nadiktovanému sociálními demokraty. Kteří ovšem, na to zase upozorňovala ODS, přitom v momentech, kdy byly mise vytvořeny a schváleny a vyslány, byli hlavní vládní silou. Konec konců si loze vzpomenout na pevný projev tehdejšího premiéra Miloše Zemana bezprostředně po 11. září, kdy se k podpoře boje proti terorismu a tedy Talibánu přihlásil zcela jednoznačně. Samozřejmě, od té doby uplynulo hodně vody, Američané mezitím také vtrhli do Iráku a speciálně v Afghánistánu se koaličním jednotkám v podstatě moc nedaří. Rozhodně se zdá, že boj proti teroristům v hornaté zemi je jak se říká "během na delší trať. Takže couvat z něj v podstatě není možné. Ale těžko si člověk mohl představit, že by po prosincovém úspěchu schválila aspoň část poslanců ČSSD vládní návrh stejného rozsahu. Někomu se zdálo nadbytečné, že se předseda vlády omluvil Jiřímu Paroubkovi za výrok ministra vnitra Ivana Langera, který prohlásil že pokud se českým vojákům v Afghánistánu něco stane ve chvíli kdy budou bez mandátu, pak bude Paroubek sprostým vrahem. Ale premiér se konec konců neomlouval za svá slova a fakt je, že nějaká další prodlužování provizorního stavu rozhodně nepotřeboval. Zato potřeboval jakž takž přijatelný kompromis, redukci, na níž se dnes jak už bylo řečeno kabinet shodl, když byli rokováni přítomni prezident republiky a šéfové braného výboru sněmovny a zahraničního v senátu. Ten tedy nedávno za ČSSD zvolený Jiří Dienstbier řekl, že . Podle něho lze případným dalším ohrožením vojenských misí v zahraničí zabránit jejich schvalováním na delší dobu než pouhý rok, jak je tomu nyní. Návrh v tomto smyslu hodlá ostatně vláda připravit.
Nejen podle Václava Klause má kompromisní verze šanci ve sněmovně uspět, hlavní kritik misí Lubomír Zaorálek v podstatě připustil, že se asi mohou najít nějací zákonodárci ČSDF, kteří budou pro. Je takřka jisté že k nějakému jednohlasnému a souhlasnému postupu sociálních demokratů nedojde - byla by to příliš velká obrátka, vždyť ještě do minulého týdne platilo usnesení zavazující poslance ČSSD hlasovat proti, pokud by nedošlo k už zmíněnému obchodu za zrušení poplatků u lékaře. Ale patrně i s ohledem na probíhající předsednictví Radě Evropské unie oslabený návrh přece jen projde. Určité znaky ochoty zvednout ruku pro tentokrát projevují i Hovorka a obě zelené rebelky.
A tak je otázkou, zda se celému handrkování o mise nedalo předejít. Ale Mirek Topolánek měl zřejmě měl před Vánoci chuť před Vánoci zkusit bojovat. Neuspěl sice, ale postoj sociálních demokratů se některým lidem také příliš nezamlouval. Jistě ovšem nešlo o většinu občanů - ta by e totiž podle všeho do žádných mezinárodních vojenských akcí vůbec nepletla.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
