Mladí Romové na kongresu v Bratislavě: Chceme zlepšit vnímání romské menšiny, říkají
Povinná a bezplatná předškolní výchova pro všechny – ale i autobusy zadarmo pro děti a mládež z chudých rodin. To je jen část žádostí, které v rámci jednotné deklarace zformulovali mladí romští lídři ze Slovenska na Kongresu mladých Romů v Bratislavě. Více Miroslav Strelec:
Mladí Romové upozorňují na přetrvávající diskriminaci příslušníků svého etnika, konzervování stereotypů a převažující negativní pohled na Romy. Zároveň ukazují na špatné podmínky ve školní a předškolní výchově, stejně jako na deficit možností uplatnit se na pracovním trhu vzhledem k absenci vzdělání. Rovněž je trápí nedostatečné povědomí samotných Romů o vlastní historii, tradicích a kultuře. Hovoří prezident Andrej Kiska:
„Do roku 2020 jsme dostali na řešení romské problematiky z evropských peněz 450 milionů eur. Ale potřebujeme vidět jasně stanovené cíle.“
Podle slovenského prezidenta Romové potřebují práci. Slovenské firmy zápasí s nedostatkem pracovníků až tak, že je musí přivážet ze zahraničí. Přitom jenom na východním Slovensku jsou tisíce Romů bez zaměstnání. Nadace Pontis proto vypracovala pět postupů, jak začít se zaměstnáváním lidí z romských komunit. Pokračuje programová manažerka nadace Beáta Fekiačová:
„Setkáváme se s tím, že je stále větší poptávka po zaměstnávání Romů z vyloučených lokalit. Je to způsobeno tím, že na trhu je opravdu nedostatek méně kvalifikované pracovní síly. Romové jsou zároveň řešením pro naše regiony, protože jde na rozdíl od dovozu pracovní síly o řešení dlouhodobé. Není levné, ale má pozitivní společenský dopad.“
I nezisková organizace Člověk v tísni se dlouhodobě věnuje zaměstnávání vyloučených Romů. Jednak jim pomáhá s přípravou na výkon povolání, ale i s procesy oddlužování a bydlení. Mluví koordinátorka pracovního poradenství Michaela Mudroňová z organizace Člověk v Tísni:
„Jednou z možností podpory zaměstnávání je asistence při zaměstnání, kterou poskytujeme i Romům, například tím, že jim pomáháme při doplňování dovedností. Zároveň je to ale práce i s majoritou. Vnímání, porozumění, jaké problémy každodenně řeší a které ovlivňují nejen jejich pracovní výkon, ale jejich život celkově.“
Lepší společenský status
Šanci získat práci a zapojit se do běžného života bez čekání na sociální podporu si pochvaluje i trojice romských žen. Vyslechněte si Jarmilu Holubovou, pracující v komunitním centru, dále zahradnici Světlanu Botošovou a Marcelu Pokošovou, která se uplatnila v prádelně:
„Mě motivovali rodiče i prostředí. Neromové mi dali šanci, přijali mě a já jsem se toho chopila. Věděla jsem, že to je něco dobrého. Tím pádem se mi zvýší i společenský status a teď vím, že to pro mě opravdu bylo dobré. Tedy jdu teď příkladem i dalším Romům.“
„Pracovala jsem osm let jako krejčová v jedné firmě, ale ta krachovala. No a teď mi přišla nabídka, jestli bych se nezapojila do tohoto projektu a já souhlasila. Celkem se mi tu líbí.“
„První dny byly těžké. Říkala jsem si, že jsem sem neměla chodit, že to nezvládnu. Ale teď stojím pevně na nohou a věřím si.“
Veřejné povědomí
Kromě žádostí týkajících se zaměstnávání mladí Romové vyzývají i ke zvyšování povědomí o národnostních menšinách v rámci občanské nauky, zodpovědnosti a samozřejmě předškolního vzdělávání. Pokračuje vládní zmocněnec pro romské komunity Ábel Rávasz:
„Pokud nepodchytíme nejmenší dětičky, tak potom je práce pro školy o mnoho těžší.“
V páté deklaraci čtyřicet mladých Romů vyzývá úřad zmocněnce vlády pro romské komunity, aby ve smlouvách o datacích zahrnul podmínku povinné prezentace výsledků podpořených aktivit v médiích. Jak říkají, není potřeba vymýšlet nové reformy a plány dokud nejsou vyslechnuty hlasy samotných Romů. Hovoří Martin Vavrinčík z mimovládní organizace Člověk v tísni:
„Často mluvíme o tom, že je potřeba s Romy dělat. Jak je změnit, aby se mohli integrovat. Zapomíná se ale na to, že aby se mohli integrovat, musíme je mít kam integrovat. Musí je nějakým způsobem přijmout i veřejnost.“
