Mocenský boj mezi Jásirem Arafatem a Mahmúdem Abbásem
Vleklé problémy v palestinském vedení se vyhrotily ve čtvrtek, kdy premiér Mahmúd Abbás požádal poslance parlamentu, aby mu vyslovili důvěru. Měl ke své výzvě pádný důvod - ocitl se v nejhorší krizi za dobu svého působení ve funkci. Místo aby rozsah jeho premiérských pravomocí vzrůstal, je Abbás stále víc omezován předsedou palestinské samosprávy Jásirem Arafatem. Mezi oběma politiky sílí mocenský boj.
Abbás ve svém projevu k členům Palestinské legislativní rady shrnul sto dní v premiérském křesle. Kromě toho, že obvinil Izrael, že svými cílenými útoky na představitele teroristické organizace Hamas zničil příměří, také prohlásil, že vojensky nezakročí proti radikálům, jak požaduje Washington a Jeruzalém, ale bude s nimi dál pouze jednat. A přiznal i to, že ve vedení palestinské samosprávy panují neshody, třebaže o Arafatovi se konkrétně nezmínil.
Hlavním problémem Abbásova působení v čele palestinského kabinetu je právě Arafat. Ten se od okamžiku, kdy na nátlak Spojených států svolil k vytvoření premiérské funkce a umožnil jmenování Mahmúda Abbáse, snaží podržet si co největší množství pravomocí, aby neztratil kontrolu nad bezpečnostními složkami i vyjednáváním s Izraelem, ale především aby dokázal celému světu, že jeho pozice je neochvějná.
Když Abbás na jaře po řadě vyčerpávajících jednání konečně prosadil svůj návrh na složení vlády a vymohl si mimo jiné i jmenování Arafatova neoblíbence Muhammada Dahlana ministrem pro bezpečnost, bylo to Pyrrhovo vítězství - Arafat si pod přímou kontrolou ponechal všechny nejvýznamnější bezpečnostní složky a Dahlanovi přepustil jen civilní policii a preventivní jednotky. Abbásův kabinet proto dodnes nemá téměř žádnou možnost, jak a s kým zakročit proti teroristům, a nemůže jejich infrastrukturu zničit, i kdyby chtěl.
Arafat v poslední době přitvrdil a okleštil Abbásovy pravomoci ještě víc. Vyčítá mu, že jeho jednání s Izraelem dodnes nepřineslo žádné hmatatelné výsledky, přestože premiér bez možnosti samostatně přijímat zásadní rozhodnutí žádných výsledků dosáhnout nemůže. Arafat mazaně využívá i zklamání palestinské veřejnosti, které má na svědomí stejný bludný kruh. Palestinci od začátku června, kdy byly po americko-izraelsko-palestinském summitu v jordánské Akabě obnoveny mírové rozhovory a mezinárodní mírový plán zvaný cestovní mapa se začal realizovat, vidí v praxi pramalé zlepšení. Navzdory většinové počáteční podpoře Palestinců postupně narůstá jejich zklamání z toho, že každodenní život komplikovaný řadou izraelských restriktivních opatření a tíživou hospodářskou situací se k lepšímu zásadně nezměnil. A to málo, čeho dosaženo bylo, se vrátilo do původních kolejí poté, co teroristické organizace Hamas, Islámský džihád a Fatah porušily dohodnuté příměří třemi atentáty na izraelské civilisty a Izrael na ně reagoval nečekaně tvrdou odvetou.
V poslední době Abbás mezi Palestinci dále ztrácí na důvěryhodnosti i tím, jak je oblíbený v zahraničí. Nejenže jej podporují Spojené státy a řada dalších zemí, ale i úhlavní palestinský nepřítel Izrael. Palestinská média i veřejnost premiéra nazývají americkou loutkou a vyčítají mu přílišnou umírněnost. Někteří - včetně Arafata - ho dokonce obviňují ze zrady zájmů palestinského lidu.
Palestinský parlament ve čtvrtek o důvěře nehlasoval. Projedná tuto otázku nejdříve ve výborech a o podpoře kabinetu rozhodne až později. Podle izraelských pozorovatelů může tento proces trvat i několik týdnů. Oddálení hlasování je však zřejmě úmyslem Abbásových příznivců.
Izraelská i palestinská média konstatují, že palestinská samospráva není pro Abbáse i Arafata dost velkým hřištěm - zkrátka, dva kohouti na jednom smetišti. Shodují se i v tom, že tím, kdo ze scény odejde, bude Abbás, a nikoli Arafat. Podle médií obou stran už otázka nezní, jestli Abbás funkci opustí, ale kdy se tak stane.
Pro Izrael, Spojené státy a celý mírový proces by to byla zásadní rána. Představitelé obou těchto zemí považují Abbáse za prvního důvěryhodného palestinského partnera po dlouhé době a Izrael se maximálně snažil vyjít mu vstříc. Palestinský kabinet však - ne zcela vlastní vinou - nesplnil hlavní požadavek Izraelců, kterým je zničení teroristických organizací. Právě na tom se jednání zastavila.
Podle palestinských zdrojů se nyní řada Palestinců zoufale snaží mírový proces zachránit zprostředkováním usmíření mezi Arafatem a Abbásem. Oba muže k němu tento týden vyzvala i petice 400 palestinských intelektuálů a osobností. Bude-li ho však dosaženo, bude zřejmě znamenat další premiérovo oslabení.
Přestože Arafat v úterý prohlásil, že cestovní mapa je mrtvá, Abbás se o dva dny později v parlamentu vyslovil pro pokračování mírového procesu. Je však otázka, zda k němu ještě bude mít příležitost. Teď čeká na podporu poslanců, kterým řekl, že pokud mu nevyjádří důvěru, ať mu odejmou mandát k úkolu, jehož splnění je nemožné. A nemožné skutečně vypadá. Navzdory ochotě palestinské i izraelské vlády cestovní mapu naplnit se zdá, že překážek a problémů spíš přibývá, než ubývá, a že se tak slibně rozjetý vlak obnoveného mírového procesu znovu ocitne na slepé koleji, na které stál skoro tři roky.
