Moulin Rouge. Červený mlýn, ve kterém se tančil kankán
Věhlasný pařížský kabaret Moulin Rouge otevřel poprvé své brány 6. října 1889. Jeho zakladatelem byl podnikatel Charles Zidler, který si vzal do hlavy, že vytvoří největší a nejkrásnější kabaret v metropoli nad Seinou. Jeho snem byl chrám zasvěcený ženě, tanci a kankánu. Aby ho mohl uskutečnit, spojil se se španělským podnikatelem Josephem Ollerem, který na sklonku 80. let 19. století už vlastnil divadlo Olympia.
Kabaret Moulin Rouge byl nejprve tančírnou, ve které slavné tanečnice předváděly na svou dobu odvážné tance, především kankán. Název kabaretu v překladu znamená červený mlýn a skutečně ze střechy budovy trčí do ulice lopatky velkého červeného větrného mlýna.
Není to náhoda, ani pouhý reklamní trik, ale historická symbolika. Nedaleký kopec Montmartre byl totiž kdysi plný větrných mlýnů. Teprve v 19. století se stal útočištěm avantgardních umělců. Odtud také do kabaretu přišel malíř Henri Toulouse-Lautrec, který v 90. letech 19. století maloval pro podnik sezónní plakáty a byl jednou z bizarních osobností spjatých s tímto kabaretem.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Břichomluvci bývali dřív faráři. Kvůli iluzi, že k nim mluví bůh, říká břichomluvec Zdeněk Polách
„Máme dát mikrofon i před břicho?“ ptali se rozhlasoví technici, když do Radiocafé přišel Zdeněk Polách. „Kdepak. Břichomluvectví je iluze,“ vysvětluje.
-
Pařížský kabaret otevírá kurz kankánu. Zájemce přenese do 19. století
Paříž oživuje kankán. Nadýchané sukně už nejsou výsadou jen těch nejslavnějších kabaretů jako Moulin Rouge, ale vracejí se i do ostatních podniků. A stále častěji se stávají součástí různých turistických programů. Od ledna se navíc zájemci budou moci zúčastnit tanečních kurzů. Stačí jen trocha trpělivosti a talentu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
