Jitka Novotná
Moderuji Stříbrný vítr a Příběhy z kalendáře, dramaturguji Noční Mikrofórum.
Životní motto:
V každém životním období převažuje jiné. Momentálně, zejména v souvislosti s mými dětmi a jejich výchovou, mi na mysl často přichází, že jak se do lesa volá, tak se z něj i ozývá.
Co dělám v rozhlase:
Na Dvojce moderuji pořady Stříbrný vítr, Hudba, kterou mám rád, a společně s Janem Čenským také Příběhy z kalendáře. Dramaturgicky se starám o Noční Mikrofórum a Nedělní Dobré ráno. Na Vltavě provázím posluchače přímými přenosy i záznamy koncertů, nejčastěji v interpretaci Symfonického orchestru Českého rozhlasu, se kterým spolupracuji od roku 2000. Čas od času mě rozhlas vyšle i na pódium – třeba při festivalu Prix Bohemia Radio nebo při předvánočních koncertech s našimi slovenskými kolegy z RTVS.
Před rozhlasem:
…jsem v rodném Uherském Brodě zpívala a tancovala v souboru Olšava, který vedl můj otec, zpěvák a primáš. (Ozvěnou těch dní je kapela ČaroTaJ. Zpíváme v ní společně se sestrou Taťánou.) Také jsem musela docházet do hodin houslí, němčiny a angličtiny (jejichž význam jsem docenila mnohem později). V Brně jsem studovala muzikologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a obor hudební výchova – němčina na Pedagogické fakultě téhož ústavu. Po krátkém období profesního tápání (Ministerstvo zahraničních věcí, časopis Týden, ekonomický týdeník Euro) jsem šťastně zakotvila v médiích. Kmenově v Českém rozhlase, formou externí spolupráce i v České televizi.
Co mě baví:
V práci nikdy nekončící poznávání a jedinečná setkání. Okamžiky, kdy si povídáte s Liborem Peškem, Martinem Hilským, prof. Josefem Kouteckým, Eliškou Balzerovou, Jiřím Kyliánem, Radkinem Honzákem, Jiřím Dědečkem, Elínou Garančou, José Curou, Editou Gruberovou, Mischou Maiskym nebo třeba Juanem Diegem Flórezem, jsou přece samy o sobě úžasným honorářem. A v mnohém i inspirací.
Jinak mě baví leccos, knihy, filmy, voda, kolo, cestování a dobré jídlo. Nejkrásnější na tom je, že všechny tyto záliby sdílím se svými dětmi.
Co mě nejvíc dostane:
Když jsou si lidé lidmi – navzdory funkcím a slávě.
Všechny články
-
Kateřina Rusinová: I v paliativní medicíně se nejde víc radosti, než by se mohlo zdát
Paliativní medicína je krásný obor a najde se v ní daleko víc radosti, než by se na první pohled mohlo zdát, říká Doc. Dr. Kateřina Rusinová. Znáte ji i z dětských rolí.
-
Cyril Höschl o rodičovství, svobodě a věcech mezi řádky
Zemřel psychiatr a pedagog Cyril Höschl. Poslechněte si jeden z jeho osobněji laděných rozhovorů, ve kterém přemýšlel o rodičovství, vztazích a důležitosti vnitřní svobody.
-
Jan Kučera: Hudba, kterou mám rád
Sváteční zastavení nad oblíbenými nahrávkami známého dirigenta, skladatele a klavíristy. Připravila Jitka Novotná.
-
První detektiv Auguste Dupin. Edgar Allan Poe stvořil nový literární žánr
Auguste Dupin - první detektiv v dějinách literatury a předobraz Holmese i Poirota. Poprvé se prošel po pařížské Rue Morgue 20.dubna 1841.
-
Fotograf Robert Vano. Cítil po emigraci výčitky vůči rodičům?
Fotograf Robert Vano kdysi toužil po kariéře herce. Jeho životní cestu lemují kuráž, pracovitost a víra. Cítil po emigraci výčitky vůči rodičům?
-
Madame Tussauds, stvořitelka umělých lidí. V Londýně založila proslulé Muzeum voskových figurín
18. 4. 1850 zemřela v Londýně žena, která dokázala vytvořit z vosku dokonalou podobu člověka. Prorazila na dvůr Ludvíka XVI. a v Londýně založila Muzeum voskových figurín.
-
Marek Orko Vácha: Hudba, kterou mám rád
Sváteční zastavení nad oblíbenými nahrávkami známého kněze, teologa, přírodovědce. Připravila Jitka Novotná.
-
První pochod Praha-Prčice odstartoval za slunka východu
V dobovém letáku se dočteme, že start pochodu Praha - Prčice byl plánován na 17. dubna 1966 v 6.04 za slunka východu.
-
Gene Deitch. Americký oscarový režisér v srdci Prahy
Pokud jste se mezi roky 1960 a 2020 procházeli Malou Stranou, mohli jste potkat oscarového režiséra. Jmenoval se Gene Deitch a jeho příběh je plný neuvěřitelných okamžiků.
-
Nevzdělatelný kreslíř s řečovým hendikepem. Petr Nárožný si našel svou cestu na výsluní
Petr Nárožný chtěl být v dětství lékařem a hrával ochotnické divadlo. Narodil se 14. dubna 1938. Nakonec po jedenáctiletce vystudoval stavební fakultu na ČVUT.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »