Myši odhánějí nápadníky feromonem, který voní jako banány. Chrání tak potomstvo

Čtěte také

iROZHLAS

Mozek třídí vůně podle chemie. Vonět nám může i méně pohledný člověk, ukázal výzkum

Z moči březích nebo těhotných myších samiček cítí samečci látku, která připomíná vůni banánů. Jde o negativní feromonový signál, aby se od samičky drželi dál.

Repelentní účinek této látky u myší se autorům studie podařilo experimentálně prokázat. „Stejná látka od banánů odpuzuje hmyz,“ vysvětluje souvislost zoolog a odborník na myši Pavel Stopka.

Může sloužit jako ochrana před infanticidou, záměrným usmrcením mláďat samci téhož druhu, které je v živočišné říši poměrně častou záležitostí.

Signály vysílané od samiček k samečkům neměli vědci doteď tak probádané. Nevylučují ale podobnou signalizaci u člověka.

„Vidíme to i u žen. Když jsou těhotné, mají jiný pachový profil,“ vysvětluje Jan Havlíček, etolog a odborník na čichovou komunikaci.

V minulosti s kolegy zkoumal pokles testosteronu u mužů v přítomnosti těhotných žen. Hladina takzvaně mužského hormonu klesá i nastávajícím otcům.      

Lék na bolest

Kanadští vědci tvrdí, že látky přítomné v myší moči můžou mít i analgetické účinky, tedy dokážou tišit bolest. „V moči jsou ale v mnohem nižších koncentracích – a na tom závisí, jak látku vnímáme,“ oponuje Jan Havlíček.

Čtěte také

Bolest má hlavní vypínač. Vědci ho našli u myší

S námitkou vůči hypotéze autorů studie souhlasí i Pavel Stopka. „V deseti mikrolitrech myší moči je přibližně 2 tisíce látek – spousta terpenoidů, stovky aldehydů a alkoholů,“ vypočítává vědec.

Jedná se podle něj hlavně o produkty bakterií, které je používají, když koordinují své aktivity. Každý z nich má přitom nějaký účinek. Vědci upozorňují, že účinky chemikálií se v lidských tělech obvykle kombinují.

Výroba parfémů

Chemická signalizace v živočišné říši zajímá pochopitelně i komerční sféru, zvláště pak výrobce parfémů. 

Čtěte také

Vědci dokázali zbrzdit přehnanou imunitní reakci. Zatím to funguje u myší

„Je to obrovský průmysl, v němž lidé přemýšlejí, zda do parfému přidat pižmo z norka nebo moč slona, ale ve skutečnosti z toho fungují jen některé účinné látky. Například ty v moči slona voní jako citrón,“ popisuje Stopka.

„Stovky až tisíce látek fungují jen v některých kombinacích – za to v roce 2004 dostali Nobelovu cenu Linda B.Buck a Richard Axel,“ připomíná vědec.

Poslechněte si celou Laboratoř o tom, proč se samečci myší bojí vůně moči i banánů, jak úprava genů mění společenskost křečků, a jak rychle myš dokáže utéct před nebezpečím. Debatují zoolog Pavel Stopka, etolog Jan Havlíček a herečka Jana Stryková.