Na "Křišťálovou noc" se nesmí zapomínat

K tomu dodala, že je pořádku, že v těchto dnech je Spolková republika zcela pod vlivem události, vedoucí k sjednocení země. Nelze však zapomenout, že listopadovým pogromem v roce 1938 byla zahájena cesta k Osvětimi. Tehdy nacisté systematicky plenili židovské obchody a zavlekli židovské spoluobčany do koncentračních táborů. Pochopitelně pro lidi východního Německa přinesl pád zdi dlouho vyhlíženou svobodu a pro tuto zem plnou zahraničně politickou suverenitu. Přirozeně musíme vzpomínat tohoto historického okamžiku, pochopitelně se mohou lidé nad tím radovat. Současně však nesmíme zapomenout, že se 9. listopadu nejen otevřela brána ke svobodě, ale před 71 lety též do Osvětimi. Znovu sjednocené Německo musí dokázat , že je zavázáno demokratickým základním právům, ale i temným stránkám svých dějin, prohlásila prezidentka ústřední rady Židů na shromáždění mnichovské Izraelské náboženské obce. Upozornila přitom na pomalování drážďanské synagogy štvavými antisemitskými a šovinistickými hesly právě v předvečer 9. listopadu. Ukazuje se, že je nutno považovat tyto jevy i dnes za vážný problém v Německu, a to ve světle 550 antisemitských trestných činů, které byly spáchány v prvém pololetí letošního roku. Charlotta Knoblochová varovala, že před zakotveným hnědým myšlením ve všech oblastech společnosti je nutno varovat mladou generaci a posilovat ji v jejím demokratickém odhodlání. Musíme je vychovat k světoobčanství.

Rovněž na vzpomínkovém shromáždění k 9. listopadu v Lübecku biskupka Maria Jepsenová připomenula pogromovou noc v roce 1938. Podle jejího názoru nesmí se proměnit v rituál, ale v stálé uvědomění si odpovědnosti za vinu. Ve Třetí říši neměly církve dost statečnosti postavit se proti předsudkům a pronásledování. Proto je o dost důležitější v současné době "pozvednout hlas proti antisemitismu a antijudaismu".

V Augsburku ředitel centra studií holocaustu na Vermontské univerzitě profesor Alan Steinweis upozornil v přednášce věnované křišťálové noci, že mnoho "normálních" Němců se spontánně účastnilo tohoto pogromu. Zásadní otázka je, zdali byl centrálně vyvolán a řízen. Podle profesora současná literatura podceňuje účast obyvatelstva na těchto násilnostech. Tvrzení, že na těchto událostech se zúčastnil pouze malý počet dobře organizovaných příslušníků nacistické strany, je zavádějící. Procesy s nacistickými zločinci v letech 1945 až 49 potvrzují, že mnoho "normálních" Němců se pogromů účastnilo. Tuto skutečnost si uvědomují i nejvyšší představitelé Německa, což potvrzuje i berlínské vystoupení spolkového prezidenta Horsta Köhlera v předvečer 71.výročí křišťálové noci. Jednoznačně konstatoval., že 9. listopad 1938 a 9. listopad 1989 jsou vzájemně spojeny". O 20. výročí pádu zdi, které je "Dnem radosti", vzpomínali Němci rovněž dne, kdy před 71 lety se "z diskriminace Židů s konečnou platností stalo systematické pronásledování až po masovou vraždu". Rozdělení Německa se podařilo překonat, protože my Němci "jsme si vzali poučení z našich dějin mezi léty 1933 a 1945. Proto nám důvěřoval svět v roce 1989. Proto se nám podařilo získat jednotu ve svobodě. Tuto souvislost a z toho rostoucí odpovědnost si budeme vždy brát k srdci", prohlásil německý spolkový prezident u příležitosti 71. výročí protižidovského pogromu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .