Na návštěvě u bonobů

16. listopad 2007

Na začátku listopadu jsme se vydali po stopách rodičů a prarodičů našich pražských goril a podnikli výpravu do tří evropských parků: holandského Apenheulu, belgického Planckendaelu a německého Frankfurtu. Nasbírali jsme přitom i materiál o dalších lidoopech - například bonobech, kteří v ČR vůbec nežijí. Velmi zajímavě vychází právě jejich srovnání s gorilami. A jsou skutečně bonobové tak podobní lidem, jak se někdy tvrdí?

Zatímco gorilím skupinám dominuje jeden dospělý samec, u bonobů to platit nemusí. Např. v belgickém Planckendaelu jsou v jedné bonobí skupině zastoupeny samci i samice ve stejném počtu, ve frankfurtské skupině je tomu však jinak: jeden dospělý samec, dva nedospělí a 9 samic. O životě a vztazích bonobů jsme mluvili s hlavním ošetřovatelem pavilonu lidoopů ve Frankfurtu Carstenem Knotttem.

Proč máte na tolik samic pouze jediného dospělého samce?

To je velmi jednoduché a není v tom žádný záměr. Doposud se nám zkrátka rodily jenom samice, poslední samec se nám narodil před více než dvaceti lety. V současnosti se odborníci shodují na tom, že samci bonobů se nemají posílat do jiných skupin, pokud ano, tak jedině s jejich matkami. U bonobů žijících volně v přírodě totiž samci vždy zůstávají ve skupině své matky, na rozdíl od samic, které svou rodnou skupinu opouštějí a připojují se k jiné. Bonobové se stávají dospělými přibližně ve dvaceti letech, což znamená, že když jim je 10 nebo 15, mají již znaky dospělosti, ale ve skutečnosti ještě dospělými nejsou. Řekli bychom, že ještě nejsou vyzrálí, stabilní, dostatečně se neumí ovládat a nejsou to v pravém slova smyslu osobnosti. Takže za deset let budeme mít možná čtyři dospělé samce, ale dneska tomu tak prostě není.

Od jakého věku můžeme u bonobů mluvit o sexuální dospělosti?

No...řekněme dva dny? /smích/ U bonobů je tomu trochu jinak než u lidí, goril, orangutanů nebo šimpanzů. Pro bonoby je sexuální aktivita velice důležitá. Nedělají sex jen proto, aby se rozmnožovali, ale taky proto, aby se zbavili stresu, aby utvrdili vazby ve skupině, usmířili se, vyřešili spory nebo je sex taky výměnným zbožím za potravu. U bonobích samic můžete pozorovat některé velmi podobné projevy, které známe od lidí. Mám na mysli líbání, objímání, hlazení celého těla. Ale co se týče např. sexuálního aktu, je třeba říct, že bonobí samci daleko líp než muži regulují ejakulaci. Nutně jí nekončí každý akt. Samci nikdy nepůsobí bolest. Když třeba samice kousne samce, samec jí to nikdy neoplatí. Útoky samic můžeme pozorovat vcelku běžně, ale u bonobů se skutečně nesetkáte s agresivním chováním vůči samicím, což je zcela odlišné u šimpanzů, orangutanů, goril nebo dokonce u lidí.

V gorilích skupinách má vedoucí roli dominantní samec. Jak je tomu u bonobů? Funguje tam vztah dominance podobně?

Bonobové ve frankfurtské ZOO

U bonobů je to daleko složitější. Nedá se jednoznačně říct, že by u nich panoval matriarchát, i když zejména některé ženské badatelky se to snaží dokázat. Skutečně to není tak jasné, protože např. v situacích, kdy se děje něco nového, neočekávaného apod., jsou to právě samci, kdo stojí v popředí, kdo se o událost zajímá, kdo chce zjistit, co se stalo. Tak to chodí všude na světě, i v divoké přírodě. A zejména v nebezpečných okamžicích nebo ve chvílích, kdy hrozí nebezpečí, situaci kontrolují vždy samci. Takže skutečně není možné říct, že jde u bonobů o ženskou, nebo mužskou dominanci, je to prostě složitější.

Jsou bonobové opravdu podobnější lidem než jiní lidoopové?

Zvířata jsou obecně hodně podceňována. Myslím, že jsou nám daleko bližší, než jsme byli ochotni si připustit. Když jsem pozoroval naše bonoby, zjistil jsem, že mají tolik společného s tím, jak žije lidská společnost. Dneska přemýšlíme o emocích, pocitech a egoismu u zvířat a já tvrdím, že v budoucnosti bychom měli přiznat, že nejen bonobové, ale i další zvířata jsou nám velmi blízko, jsou daleko chytřejší a emociálnější, než jsme si mysleli.

Spustit audio