Na palestinských územích se stupňuje mocenský boj

Místo efektivní vlády, kterou voliči od Hamasu očekávali, se Palestinci ocitli v mezinárodní izolaci a přišli o veškerou finanční podporu. V odhodlání bojkotovat palestinskou samosprávu mezinárodní společenství ještě utvrdil sebevražedný atentát v Tel Avivu minulý týden, při němž zahynulo devět lidí a který sice Hamas neprovedl, ale pochválil. Navíc na palestinských územích v posledních dnech zesílilo napětí mezi Hamasem a bývalým vládním hnutím Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, které i bez podnětů roste úměrně zpoždění ve výplatách mezd pro 140.000 zaměstnanců samosprávy. Stačí sebemenší záminka a situace přerůstá v ozbrojený konflikt.

Ten nejnovější vyvolaly hned dva kroky Hamasu. Prvním bylo čtvrteční zřízení nové bezpečnostní složky, přesněji řečeno jmenování jednoho z nejnotoričtějších teroristů Džamála abú Samhadána do čela tohoto zatím neexistujícího sboru. Samhadán je velitelem teroristické organizace s názvem Výbory lidového odporu a má na svědomí nejen řadu krvavých útoků proti Izraelcům, ale také vraždu tří amerických bezpečnostních důstojníků při přepadení amerického diplomatického konvoje v říjnu 2003 v pásmu Gazy a figuruje na druhém místě izraelského seznamu nejhledanějších teroristů. Podle hamasovského ministra vnitra Siáma Sijáda se má nová Samhadánova bezpečnostní složka skládat z "nejstatečnějších bojovníků odboje", tedy teroristů, a jejím cílem bude nastolit pořádek v palestinských ulicích. Skutečným záměrem Hamasu je však snaha mít alespoň nějakou vlastní armádu, protože oficiální bezpečnostní jednotky sestávající z příslušníků Fatahu se hamasovské vládě odmítají podřídit. Hamas si nedělá iluze, že by dosáhl uznání nebo přijetí na mezinárodní scéně, a proto je jeho jedinou šancí, jak si získat přízeň lidu, úspěšný boj proti chaosu a nadvládě ozbrojených skupin a rodinných klanů na palestinských územích.

Jmenování kozla zahradníkem nelibě překvapilo celý svět; Spojené státy například konstatovaly, že "odhalilo pravou povahu vlády Hamasu". Palestinskou samosprávu ještě víc mezinárodně izolovalo, a tak se nejvíc rozhněval Mahmúd Abbás. Označil krok za protiústavní s tím, že vláda nemá právo vytvářet nové bezpečnostní složky, a jmenování Samhadána vetoval. Hamas se však rozhodnutí odmítl podřídit. Nejhoršího faux-pas se pak dopustil jeho exilový vůdce Chálid Mišál v Sýrii, který Abbáse obvinil ze zrady a spiknutí proti Hamasu a snahy o jeho svržení.

Jeho slova vyvolala bouři mezi příznivci i představiteli Fatahu, kteří jej obvinili z podněcování k občanské válce. V pásmu Gazy vytáhli do ulic především univerzitní studenti a požadovali Mišálovu omluvu. V potyčkách s přívrženci Hamasu létalo kamení, nábytek i granáty a zápalné láhve a nakonec došlo i k vypalování úřadů, demolicím automobilů a přestřelkám, při kterých bylo zraněno na 40 lidí. V gazanském táboře Chan Júnis protestovalo 6.000 příznivců Fatahu a demonstrace proběhly i na Západním břehu Jordánu v Ramalláhu, Džanínu a Nábulusu, kde ozbrojenci obsadili budovu soudu.

Snaha zabránit občanské válce vedla představitele Hamasu ke značnému zmírnění výroků, a zástupce premiéra Ismaíla Haníji Násir Šajr dokonce prohlásil, že slova Chálida Mišála neodrážejí postoj palestinské vlády. V sobotu večer se pak zástupci obou znesvářených organizací dohodli, že své rozhněvané přívržence v ulicích zklidní. K usmíření však nedošlo a už v neděli vypukl nový vzájemný konflikt, tentokrát kvůli škrtům v rozpočtu ministerstva zdravotnictví - ozbrojenci Fatahu přepadli hamasovského ministra zdravotnictví v jeho vlastním úřadu a ten si na pomoc zavolal policii. Při následné přestřelce byli zraněni tři muži.

Mahmúd Abbás podle palestinských zdrojů vážně uvažuje o tom, že vládu Hamasu rozpustí a do předčasných voleb ji nahradí prozatímním kabinetem. K tomu jej údajně nutí výkonný výbor nejvyššího palestinského orgánu, Organizace pro osvobození Palestiny, podle kterého pouze takový krok předejde občanské válce.

Hamas na palestinských územích stejně nevládne - nemá ani finanční prostředky, ani potřebný personál, a zřejmě ani neví, jak na to. Mezinárodní společenství neposkytuje Palestincům jinou pomoc než humanitární a zhruba 200 milionů dolarů, které Hamasu v posledních dnech slíbily Saúdská Arábie, Írán, Katar a také Rusko, jsou zaprvé jen na papíře a zadruhé je není kam poukázat, protože i arabské banky se bojí obvinění z napomáhání terorismu. Hamas je bezradný a pohled na nespokojené masy v palestinských ulicích vzbuzuje otázku, kdo jej vlastně volil. Začínají se objevovat předpovědi, že vláda Hamasu do několika měsíců padne. Ani to by však zřejmě klid palestinským územím nepřineslo.