Na palestinských územích vzrůstá moc teroristické organizace Hamas
Půl roku po smrti palestinského předáka Jásira Arafata a po počátečních nadějích na pokrok v řešení blízkovýchodního konfliktu vypadá situace nevesele. Palestinské násilnosti sice polevily a sebevražedné atentáty ustaly, ale Arafatův nástupce Mahmúd Abbás zatím ani nezakročil proti teroristům, ani neprovedl požadované reformy palestinské samosprávy. Přestože jistou snahu ukazuje, na palestinských územích vládne chaos a anarchie, jeho rozkazy k zásahům proti narušitelům klidu zbraní nikdo neposlouchá, jeho zkorumpovaná vládní strana Fatah ztrácí sympatie veřejnosti a výměna zkompromitovaných palestinských představitelů postupuje pomalu.
Izraelští analytici konstatují, že Abbás příliš často volí Arafatovu strategii - odsoudí útoky, pohrozí extremistům, odmítne korupci a vyzve k reformám, ale pak neudělá nic. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění se sice stále těší podpoře 76% Palestinců, ale zřejmě jen proto, že jedinou další alternativou je teroristická organizace Hamas. Právě ta představuje stále zřetelněji vážné ohrožení mírového procesu v blízké budoucnosti.
Před dvěma týdny proběhlo v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu třetí kolo komunálních voleb, ve kterých si Hamas ještě vylepšil už tak dost slušnou pozici, již si vydobyl v kolech předchozích. Přestože technicky vzato volby vyhrál Fatah, Hamas získal největší města, a zatímco Fatah tedy bude vládnout 230.000 obyvatel, Hamas bude rozhodovat o 600.000. Navzdory čtyřicetiprocentnímu vítězství Fatahu hovoří politologové o triumfu Hamasu a zvedají varovný prst. Pokud si Hamas povede stejně dobře nebo ještě lépe i v červencových parlamentních volbách, bude to znamenat konec nadějím na mír na Blízkém východě a další příležitost na vyřešení konfliktu bude promarněna.
Hamas před volbami ani slůvkem nenaznačil, že by měl v úmyslu zanechat ozbrojeného boje proti Izraeli nebo složit či odevzdat zbraně, jak požaduje židovský stát. Izraelské zpravodajské služby navíc varují před rostoucí bojovou silou Hamasu, který klid zbraní využívá k dozbrojení. A protože Hamas se největší podpoře těší právě v pásmu Gazy, které chce Izrael ještě letos opustit, židovský stát tuto oblast přenechá organizaci, jejímž oficiálním cílem je jeho totální zničení.
Dnes už je zřejmé, že Mahmúd Abbás proti teroristickým organizacím nezakročí, jak to ostatně mnohokrát potvrdil i sám. Dobře ví, že jejich rozpuštění a odzbrojení není v jeho silách, a tak volí cestu přemlouvání ke zdrženlivosti a k přerušení ozbrojeného boje a nabízí teroristům, aby vstoupili do bezpečnostních složek samosprávy. Kvůli Abbásově pasivitě stoupl v dubnu počet násilných incidentů a ostřelování izraelských měst o 54%. Izrael Abbáse stále častěji varuje, že bude nucen vojensky zakročit; jenže pokud to udělá, stane se okamžitě terčem mezinárodní kritiky. Jakmile přeruší proud ústupků vůči palestinské samosprávě, které mají posílit pozici jejího předsedy, je obviněn, že podkopává jeho autoritu. Toto obvinění izraelská vláda slyšela, když po předání tří měst Palestincům odmítla v započatém procesu pokračovat, pokud samospráva neodzbrojí teroristy, a stejně tak, když z téhož důvodu zastavila plánované propouštění palestinských vězňů.
Rostoucí moci Hamasu v pásmu Gazy, přesněji řečeno faktu, že dnes už Hamas celou oblast prakticky ovládá, si v poslední době konečně začínají všímat i jiné strany než Izrael. Mahmúd Abbás a řada představitelů samosprávy například navrhuje odložení parlamentních voleb, které jsou plánovány na 17. červenec, a v podobném duchu se nedávno vyjádřila i americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová. Její izraelský protějšek Silvan Šalom nedávno dokonce vyzval i k odložení evakuace židovských osad s tím, že by se z pásma Gazy po odchodu Izraelců stal "Hamastán", a izraelský server Debkafile nazývá Gazu po vyklizení "prázdninovým táborem Arafat 1". Premiér Ariel Šaron však potvrdil, že ke stažení dojde podle plánu bez ohledu na výsledek palestinských voleb. Ze svých stálých požadavků na vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu zatím neustoupila ani jedna strana, a to mírové rozhovory ještě ani nebyly obnoveny. Palestinci dál požadují návrat všech asi čtyř milionů palestinských uprchlíků na území jejich původních domovů, Jeruzalém jako hlavní město Palestiny a zrušení všech židovských osad, a Izrael to všechno nadále odmítá. Jedinou novinkou oproti minulým dobám je plán izraelského stažení z pásma Gazy a vyklizení čtyř osad na Západním břehu Jordánu. Tam je jich však ještě dalších asi 150 a v nich přes 200.000 Izraelců. Židovský stát je momentálně v situaci, kdy se chystá vyklidit Gazu, kterou ovládne teroristická organizace, kdy se od něj očekává předání měst na Západním břehu palestinské samosprávě, která nemá zájem na odzbrojení teroristů, a kdy má pomáhat režimu, jenž se nesnaží obnovit mírová jednání. Mahmúd Abbás se navzdory své pasivitě těší dál mezinárodní podpoře a příští týden ho poprvé a po mnoha odkladech přijme i americký prezident George Bush.
