Na rušených ubytovnách v Ústí nad Labem roste napětí. Lidem se nedaří sehnat nové bydlení
Většina z obyvatel dvou rušených ubytoven v Ústí nad Labem zatím nemá kam jít. Od července musejí mít nové bydlení. Ubytovny už nechce dosavadní provozovatelka a vést je nechce ani majitel budov - společnost CPI Byty. Lidé podle svých slov zatím narážejí buď na kauci nebo na to, že jsou z ubytovny, Romové nebo majitelé nechtějí čekat na doplatek za bydlení a chtějí nájem hned. Jde o zhruba 230 lidí - z toho je přibližně 80 dětí.
Před ubytovnou v Klíšské ulici si lidé vyměňují typy a zkušenosti. Málokdo z nich má štěstí. Nejistota a nervozita s blížícím se koncem měsíce roste. Olga Kotíková je na ubytovně dvanáct let a žije tu s 5 dětmi. Spolupracuje s organizací Člověk v tísni. Volné byty v Předlicích ale odmítá, protože se obává problémů s místními:
„Pořád dokola mne přemlouvala (sociální pracovnice), až jsem se rozčílila a řekla jsem ne. Pak mi řekla, že je tu varianta, že dvě mé děti dají do Klokánku, protože mě nikde neubytují s pěti dětmi. Ale to si vůbec nedovedu představit, zbavit se dítěte.“
Olgy Kotíkové se následně zastalo několik obyvatel ubytovny. Došlo k vyhrocenému sporu. Pracovníci Člověka v tísni se před rozvášněnými lidmi schovali v jednom z bytů a situaci uklidňovali přivolaní policisté. Ředitel pobočky společnosti Člověk v tísni Vít Kučera k incidentu řekl:
„Předpokládám, že to kolegyně myslely tak, že to nejméně špatné ze všech špatných řešení je dočasně někam dát děti a zařídit si život bez nich, protože to půjde snáz a rychleji. A pak se za ní děti mohou zpět nastěhovat. My tam už v tuto chvíli bohužel chodit nemůžeme, ale klienti, kteří s námi chtějí dále spolupracovat, nás mohou navštívit v kanceláři.“
Na ubytovně Klíšská byla s nabídkou pomoci i Lucie Davidová ze sdružení Romano jasnica:
„Je to těžké. Lidé jsou samozřejmě vystresovaní, neví kudy kam, padlo i pár slz. Vůbec na to není hezký pohled.“
Vy chodíte i za lidmi z Modré ubytovny na Střekově?
„Tam jsme už byli vícekrát. Zatím se nám moc nedaří. Na Střekově bydlí hodně důchodců, pro které jsme zatím našli místa v domově důchodců. To jediné se podařilo.“
Nakonec se zadařilo i Olze Kotíkové z ubytovny v Klíšské. Sociální odbor obvodní radnice jí sehnal alespoň jednu místnost. Bere to jako dočasnou jistotu, aby nezůstala s dětmi na ulici.
Chybí krizový plán
Organizace Člověk v tísni vyzvala město, aby připravilo krizový plán pro případ, že se zejména rodinám s dětmi nepodaří najít nové bydlení.
„Město nemá žádné sociální byty, ani krizový plán, kam umístit tolik lidí. Čekali bychom, že se zejména politici dohodnou na krizovém plánu a poté na systému řešení, jak v podobných situacích postupovat,“ říká Vít Kučera.
Podobný názor má také místostarosta centrálního obvodu Karel Karika z Pro! Ústí:
„Myslím si, že by teď měl vzniknout krizový štáb, ve kterém by zasedli politici a ti by měli nést odpovědnost. Oni, ne úředníci a neziskové organizace. Situace je dle mého zaviněna rezignací města na sociální bydlení a jeho řešení. Náš městský obvod jedná s pronajímateli, s firmou CPI Byty, která je nakloněna těmto lidem pomoci a pomoci i městu, pokud o to bude stát.“
Primátorka ani její dva náměstci se k situaci ani po urgenci nevyjádřili. Prostřednictví mluvčí města Romany Macové odkázali na Lenku Jaremovou, předsedkyni sociální komise a úřednici magistrátu:
„Magistrát je vždycky připraven pomoci při mimořádných událostech, tzn., že se něco stane ze dne na den. Požár, povodeň, sesuv půdy, zkrátka ohrožení života. Toto není mimořádná událost, protože se to nestalo ze dne na den. Oni (nájemníci ze zmíněných ubytoven)v lednu podepsali smlouvu, která končí 30.6. Jde o událost, která se vyvíjí půl roku, proto to za mimořádnou událost nebudeme považovat,“ shrnula postoj úřadu Lenka Jaremová.
