Na sudetoněmecké frontě nic nového

24. květen 2010

Dvoudenní 61. Sudetoněmecké letnicové shromáždění v Augšpurku za účasti více než desetitisíce manifestantů nepřinesly ani 65 let po skončení druhé světové války žádný nový pohled na vztahy vůči Česku. Podle názoru spolkového předsedy Sudetoněmeckého Landsmannschaftu, 63letého Franze Pany, který zahájil shromáždění, evropská budoucnost bude ležet buď na vzájemnosti, protože pokud nebude, pak se ztratí.

Bavorský ministerský předseda 59letý Horst Seehofer oznámil, že chce navštívit na podzim Prahu, kde chce hovořit i o citlivých problémech. „Pravda nesmí být však obětována za cestu do Česka“ – prohlásil představitel bavorské křesťansko-sociální unie CSU. Především podle Deutschlandfunku by se týkaly tzv. Benešových dekretů, které, jak zdůraznila tato celoněmecká stanice, byly základem pro vyhnání a vyvlastnění německé menšiny po druhé světové válce. Proto by v premiérově delegaci neměli chybět zástupci sudetských Němců. Seehofer současně varoval, že nelze čekat, že tato první pražská historická návštěva splní přehnaná očekávání. Jeho vystoupení se konalo na pozadí vyznamenání předsedkyně Svazu vyhnanců BdV 67leté Eriky Steinbachové sudetoněmeckou Evropskou cenou Karla IV. Ta se při převzetí ceny sice Benešovým dekretům přímo vyhnula, ale kritizovala stálou platnost „zákonů o vyhánění v Evropské unii“. Tato poslankyně vládní křesťansko-demokratické unie CDU současně kritizovala bývalou německou vládu a Evropskou komisi, že při vstupu nových zemí do EU včetně České republiky se proti těmto zákonům nepostavily.


Vyzvala Čechy, aby se „plně chopili svého hrozného dědictví osudu sudetských Němců a jejich nelidského vyhnání z Československa“ jako to údajně udělali Němci se svou nacistickou minulostí. Ocenila současně, že v Česku na rozdíl od Polska jsou lidé a skupiny, jež se snaží o odstranění vzájemných rozporů. V předvečer shromáždění „Sudetendeutsche Zeitung“ přinesly rozsáhlý článek o pořadu České televize o vraždění Němců Čechy a následné rozporuplné diskusi. Otevřeněji o tom hovořila ve svém vystoupení bavorská ministryně práce a sociálních věcí 48letá Christine Haderthauerová. Podivovala se, jak je možné vztyčovat v Česku sochy prezidentu Edvardu Benešovi, který má odpovědnost za vyhnání tří milionů Němců z jejich vlasti, protože „do Evropy nepatří Benešovy sochy ani Benešovy dekrety“. ˇPožadovala proto vypracování dějin, ve kterých by se na vyhnance nesmělo zapomenout. Bernd Posselt, 54letý poslanec Evropského parlamentu, který je nejznámějším představitelem sudetských Němců, především vyzdvihl osobnost Steinbachové, přestože neprošla pro odpor zejména koaličních liberálů do vedení připravovaného centra vyhnanců v Berlíně. Stalo se tak pro její odpor k poválečným hranicím s Polskem na Odře a Nise. Přestože pro polskou stranu je zcela nepřijatelná, Posselt ji poznačil za „prvotřídní vyslankyni německých vyhnanců v Evropě“. Rozporuplné postoje na poválečný osud milionů Němců jsou zřejmou příčinou, že centrum vyhnanců nebylo stále vytvořeno.


Německá vláda místo toho při příležitosti 65. výročí porážky nacistického režimu otevřela v Berlíně dokumentační centrum nacionálního socialismu, nazvané „Topografie teroru“, na místech nejvyššího nacistického bezpečnostního úřadu. Jeho smyslem je seznámit domácí i zahraniční veřejnost s dokumenty o teroru proti odpůrcům režimu a plánované vraždě šesti milionů Židů i likvidaci rasově nečistých národů, včetně českého. Podle nejvyššího představitele Německa, spolkového prezidenta Horsta Köhlera, musí být současně „zachována historická odpovědnost země za tuto éru“.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

Spustit audio