Náboženství a terorismus
Začátkem týdne hostila Praha delegáty mezinárodní konference Forum 2000. Hlavním tématem setkání významných myslitelů, vědců, politiků, i podnikatelů bylo Otevřenost a fundamentalismus v 21. století. Jedním z jejích hostů byl americký profesor sociologie Mark Juergensmeyer, vedoucí katedry globálních a mezinárodních studií na kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. Dvacet let se zabývá souvislostmi mezi terorismem a náboženstvím. V českém překladu vyšla jeho kniha Teror v mysli boží. Na toto téma také přednášel na půdě Husitské teologické fakulty.
Násilí páchané ve jménu náboženství dnes spojujeme především s islámským terorismem, Mark Juergensmeyer ale upozornil, že tyto tendence najdeme ve všech náboženských systémech, dokonce i v buddhismu, kde by to málokdo čekal. Má tedy náboženství co do činění s těmito akty násilí, které se dějí s náboženským slovníkem?
Mark Juergensmeyer: "Z určitého pohledu s tím nemá náboženství nic společného, protože náboženství je o pokoji. Ale na druhé straně se často stává, že společenské problémy jsou vnímány jako náboženské. V momentě, kdy společenský konflikt začne být vnímán jako součást vyšší kosmické války, je velmi těžké pokoušet se o nějaké vyjednávání."
Dnes jsme často svědky, že se náboženství stává nástrojem protestu a kritiky sekulární společnosti. Některé náboženské autority vytvářejí dojem, že světská společnost se snaží ničit jejich způsob života. A takto zaměřená religiózní rétorika produkuje násilí. Kritika morálního selhání sekulárního státu je ale pouze částí problému.
Mark Juergensmeyer: "Také se tam ozývá odmítnutí ztráty osobní a duchovní identity, kterou působí sekulární duchovní prostředí, což samozřejmě nějak pociťujeme všichni.V dnešní době jsou tři nejpodstatnějšími problémy: otázka identity, odpovědnosti a bezpečnosti. Kdo jsme, kdo to všechno řídí - komu se zodpovídáme a jak můžeme být v bezpečí. A náboženství dává odpověď na všechny tři a zároveň ukazuje díry nebo nedostatky sekulární kultury, která tyto odpovědi nemá."
Řešením by tedy mohla být renesance náboženství v západní společnosti, aby se teroristé nemohli vydávat za ochránce mravních pořádků.
Mark Juergensmeyer: "Slyšel jsem od některých islámských aktivistů, že kdyby byla Amerika více křesťanská, že by spoustu těch věcí, které dělá, nedělala. Ale můj dojem je, že je ve skutečnosti nezajímá, čemu věříme. Zajímá je to, co děláme na Středním východě. Když Usáma bin Ládin ve své Fatvě uvedl 4 věci, které se mu nejvíc nelíbí na Americe, tak se všechny týkaly moci: vojenské základny v Saudské Arábii, ekonomická moc spojená se získávání ropy ze Středního východu, politická moc, projevující se podporou Izraele a ne Palestiny, a kulturní moc té záplavy ikon západní kultury v médiích, které se valí do islámského světa. Čili to, co vzbuzovalo jeho hněv, nesouviselo s tím, jakým životním stylem žijí Američané. To, co mu vadilo, byly oblasti, ve kterých americká moc ovlivňuje jeho život a jeho společnost."
Závěrem snad můžeme říci, že ačkoliv náboženství přineslo světu mnoho škod, může přispět také k jeho ozdravení, tak uzavřel své vystoupení na Foru 2000 americký sociolog Mark Juergensmeyer.
