Nacisté v Drážďanech neprošli
Se značnými obavami byl očekáván víkendový pochod neonacistů saskou metropolí při příležitosti 65. výročí zničujících spojeneckých náletů na Drážďany. Tamní magistrát pochod organizovaný krajně extremistickým " Mladým landsmanšaftem východního Německa" původně zakázal. Tato odnož neonacistické Nacionálně demokratické strany Německa NDP se ale odvolala k vrchnímu správnímu soudu v Budyšíně, který průvod povolil.
Ten se stal tak prubířským kamenem pro nejen německé demokratické síly, zdali mu budou schopny zabránit. Obě strany mobilizovaly své přívržence i ze zahraničí, včetně České republiky. Ta s tímto výročím je přímo spojena, protože v souvislosti s náletem na Drážďany byla zřejmě navigačním omylem zasažena ve stejný den i Praha. Kromě značných materiálních škod, bylo zasaženo na dva tisíce pětiset budov, došlo k 700 obětem na životech a více než tisícovce raněných. Toho využívá především Národní odpor, který při příležitostech i dalších náletů na česká města organizuje protestní pochody proti "spojeneckému terorismu"... Proto česká policie stejně jako polská na hranicích Saska zostřila kontroly.
Do Drážďan se dostavili na podporu demokratických sil i jejich stoupenci z Česka. Mezi nimi členové iniciativy "V Ústí neonacisty nechceme", ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb a jeho předchůdkyně Džamila Stehlíková, europoslanec Jaromír Kohlíček a někteří další regionální politici. Zapojili se do živého řetězce 15 tisíc demonstrantů, kteří vytvořili symbolickou uzávěru kolem vnitřního města, aby zabránili plánované neonacistické provokaci. V klopě měli bílou růži, která připomínala studentskou protinacistickou organizaci, která byla za války popravena. Vrchní starostka Drážďan Helma Oroszová prohlásila, že je nutno rozhodně se postavit proti zneužití tohoto výročí starými i mladými nacisty. "Výročí náletu je tichým dnem smutku. Přesto je nutno připomenout, kdo tuto prokletou válku způsobil, kterou nyní pravicová politická scéna zneužívá pro své cíle.", prohlásila křesťansko demokratická politička.
Ta nyní i u nás zneužívá počty obětí náletu, při kterém byla zničena velká část města a hovoří o sta tisících. Jak potvrdila před dvěma léty mezinárodní konference, jejich počet ve skutečnosti nepřesáhl 25 tisíc. Stejně se tak odmítá i teorie, že mělo jít o nálet proti nevojenskému městu, aby se Stalinovi demonstrovala síla spojeneckého letectva.. Tomu se učilo na školách sovětského bloku a na Západě bylo šířeno pravicovými extremisty. Historici poukazují, že v únoru měl Hitler ještě k dispozici milionové armády a Drážďany, které v té době byly ještě sto kilometrů od postupující Rudé armády, byly důležitým dopravním uzlem pro jeho přesuny živé síly a zbraní.
Sen pěti tisíc neonacistů, kteří se shromáždili u nádraží na Saském náměstí k uskutečnění jejich "smutečního průvodu" Drážďanami, se však rozplynul. S příchodem setmění, kdy situace eskalovala, úřady zaštítěné tisícovkou policistů oznámily, že průvod se "striktně zakazuje". Poté člen spolkového předsednictva NPD Thomas Wulf vyhrožoval, že pokud policie neumožní průjezd demonstrantům, pak bude mít neklidnou noc. Povolané posily a stovky policistů v zásahových uniformách vytvořily dostatečnou hrozbu, aby situace byla zvládnuta. Střetly se přitom i s levicovými autonomisty. Z obou táborů , které je napadaly, byly zadrženy tři desítky osob ve věku od 16 do 36 let. Došlo i k materiálním škodám, kdy byla poškozena nebo zničena motorová vozidla, rozbity výkladní skříně nebo obchodní zařízení. Celkem byly lehce zraněny tři desítky osob, z toho polovina policistů. K zvládnutí situace bylo v Drážďanech soustředěno ze spolkové republiky na osm tisíc příslušníků, což bylo o dva tisíce více než při loňské návštěvě Baracka Obamy. S jejich přičiněním a za podpory mírumilovných demonstrantů mohla být vzpomínka na 65. výročí zničení Drážďan ukončena "Nocí klidu" v historické Frauenkirche. Bývalý 78letý liberální spolkový ministr vnitra Gerhart Baum před tím prohlásil, že z Drážďan musí vždy vycházet signál míru a dorozumění mezi národy. Z tohoto pohledu je škodou, že právě v tomto městě zastavuje k poslednímu březnovému dni činnost České centrum, které zde propagovalo naši zemi a její sounáležitost se svými nejbližšími sousedy. Jak poznamenává dnešní "Sächsische Zeitung", jedenáct let se Drážďany bezmocně dívaly na řádění nacistů. Dnešní 13.únor 2010 byl však jiný. Údajně největší pochod neonacistů v Evropě se nedostal z místa a zůstal po něm pouze hnědý plivanec.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
