Nedohoda nad iráckým volebním zákonem

Nyní se ukazuje, že cesta ke svobodným volbám, které se měly konat v druhé polovině ledna, bude složitější, než se zdálo a také než bylo nutné.

Iráčtí poslanci se na definitivním znění volebního zákona dlouho nemohli dohodnout zejména proto, že nebylo jasné, jak umožnit dostatečnou reprezentaci těch, kteří patří mezi uprchlíky - bylo jich tolik, že sami o sobě představují významnou politickou sílu. Až dva miliony Iráčanů odešly v období po americké invazi do ciziny. A další dva miliony patří mezi vnitřní běžence, kteří se přesunuli uvnitř samotného Iráku. Problém je, že nezapočítání jejich hlasů by údajně nejvíce poškodilo menšinové sunnity, - tvrdí to alespoň viceprezident Tárik al Hášimí, který je sám sunnita, a jako jeden ze tří viceprezidentů má právo veta nad zákony, které parlament schvaluje. Hášimí už minulý týden vetoval první návrh volebního zákona, nad kterým poslanci debatovali mnoho měsíců, a tím ohrozil původně stanovený termín voleb - nyní se čeká, že bude vetovat i druhou schválenou verzi.

Irácký parlament schválil pozměněný volební zákon, který jeho předkladatelé považovali za kompromisní, ale ani nový text zcela neplní požadavky viceprezidenta Hášimího. Na jednu stranu podle současného zákona už nikdo nerozlišuje, zda irácký volič hlasuje doma nebo v cizině, a platí tedy absolutní rovnost hlasů. Na druhou stranu Irák zaznamenává populační růst a volební zákon se snaží na tyto proměny reagovat tak, že vychází z údajů pocházejících ze seznamů pro potravinové příděly, jež pocházejí z roku 2005. Za každý rok, který od té doby uplynul, zákon připočítává nárůst počtu obyvatel ve výši 2,8 desetin procenta. I to podle Hášimího znevýhodňuje sunnity, kteří v roce 2005 ve větší míře než ostatní Iráčané nežili v místech svého dlouhodobého bydliště. To znamená, že sunnitské okrsky získaly menší podíl v parlamentu, než by odpovídalo demografickým faktům před rokem 2003, ale pravděpodobně i dnes, kdy se řada lidí vrátila.

Otázkou nyní je, nakolik je Hášimího odmítavý postoj konstruktivní, tedy nakolik mu skutečně jde o ochranu zájmů demokratické rovnosti hlasů. Sunnité, kteří jsou v Iráku menšinoví, patřili k upřednostňované skupině během Saddámova režimu. Nyní se těžko smiřují se ztrátou svého postavení, a žárlivě střeží podmínky, které jim současný Irák nabízí. Hášimí se svými obstrukcemi snaží vézt se na vlně této sunnitské obezřetnosti - jeho podpora klesala a do okamžiku, kdy v podobě kontroverzního volebního zákona získal nové téma. Jiný sunnitský politik dokonce nazval volební zákon "zločinem" a vyzval k masovým pouličním protestům. Vyskytli se však sunnitští politici, kteří se Hášimího snažili přesvědčit, aby přepracovanou a dnes schválenou podobu zákona akceptoval.

Ani jeho případné veto nově schváleného volebního zákona, které se očekává, nemusí znamenat konec této normy. Budou jí však muset přehlasovat tři pětiny ze všech poslanců iráckého parlamentu. To bude znamenat, že šíité a Kurdové budou stát proti zástupcům sunnitů, čímž se příliš nezlepší atmosféra vzájemné nedůvěry. Už pondělní hlasování o změněném návrhu vlastně ukázalo, že šíité s Kurdy nehodlají brát všechny sunitské připomínky zcela vážně, což vyústilo v odchod většiny sunitských poslanců ze sálu.

Debatou o relativně malých detailech se odvedla pozornost od faktu, že se tím ohrožuje jak datum konání voleb, tak ji jejich symbolický význam. Právě svobodné hlasování je akt, kterým Iráčané dávají najevo, že už žijí v relativní demokracii, a také tím deklarují svou národní jednotu - jíž ovšem vzhledem k sektářským debatám nad detaily volebního zákona příliš nepodpoří. Paradoxně právě v období, kdy prezident Obama Iráčanům i vlastním občanům slibuje další masové stažení vojáků z Iráku, samotný Irák ukazuje, že k úplné samostatnosti nedospěl, a to ani poté, co se o volebním zákonu debatuje v již zcela svobodně zvoleném parlamentu - současní poslanci byli zvoleni v prosinci roku 2005.

Další zasedání parlamentu je plánováno až na 8. prosince, a tak je jasné, že volební zákon nebude schválen nařízených 60 dní před volbami. Na konci ledna budou iráčtí šíité slavit náboženské svátky, a tak ve vzduchu létají návrhy na odsun voleb dokonce až na začátek března - i kdyby se nakonec úspěšně konaly, určitá pachuť z obtížné dohody mezi iráckými šíity, Kurdy a sunnity zůstane.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .