Německá strana Levice je v nástupu
Všechny německé sdělovací prostředky věnují mimořádnou pozornost dvoudennímu sjezdu strany Levice, který včera skončil v Rostocku. Tato strana, vzniklá sloučením východoněmecké postkomunistické PDS se západoněmeckou WASG v roce 2007, má na 80 tisíc členů. Hlasuje pro ni pět milionů voličů v nových i starých spolkových zemích. Překvapuje její nezadržitelný vstup do sněmů v západní části země, naposledy před týdnem v nejlidnatějším Severním Porýní – Vestfálsku, kde je vážným kandidátem na vstup do vládní koalice se sociálními demokraty a zelenými.
V současné době má tak své zástupce jak v spolkovém tak i evropském parlamentu a je ve dvou zemských koaličních vládách. Jak zdůrazňuje dnešní „Freie Presse“, za této situace se musí strana Levice rozhodnout, na jaké politické kompromisy bude schopna přistoupit, aby se stala přijatelným koaličním partnerem v celém Německu.
Prvním krokem k tomu směřujícím bylo rozhodnutí sjezdu vyměnit celé předsednictvo strany včetně otců zakladatelů, dosavadních dvou předsedů Lothara Biskiho a Oskara Lafontaina. Zatím co první nezapřel, že šlo o funkcionáře z éry NDR a četl suše svůj projev na rozloučenou z listu, Lafontaine nezapřel, že byl předsedou SPD a přes svou těžkou nemoc vystoupil bojovně, přerušován častým potleskem. „Zůstaneme stranou, usilující o mír a sociální spravedlnost, která hájí demokracii. Jsme nejúspěšnější stranou, která byla v Spolkové republice Německo po válce založena a etablovali jsme se do systému pěti politických stran. V současné době jsme zastoupeni v 13 zemských sněmech stejně jako Zelení, ale jsme silnější než oni i CSU“, prohlásil Lafontaine. Do čela strany Levice byli opět zvoleni dva předsedové podle zásady, že jeden je z východu země a druhý ze západu. První byla zvolena s více než 90 procentní většinou delegátů 49letá Gesine Lötzschová, která je od roku 2005 zástupkyní předsedy frakce strany Levice v Bundestagu. Tato matka dvou dětí je absolventkou východoberlínské Humboldtovy univerzity, byla od roku 1984 členkou komunistické SED, po pádu zdi vstoupila do nástupnické PDS a za tuto stranu byla zvolena v roce 2002 do Bundestagu. V úvodním projevu zdůraznila, že pro cíle strany by bylo málo jen kriticky sledovat počínání spolkové vlády. „My chceme zemi skutečně změnit k lepšímu pro většinu lidí“, prohlásila Lötzschová. Druhým předsedou byl zvolen 75 procenty téměř 600 delegáty sjezdu 56letý Klaus Ernst, odborářský a stranický funkcionář, který byl od roku 1974 členem západoněmecké SPD. Poté, co se vyučil elektromechanikem, studoval na Hamburské univerzitě sociální ekonomii. Působil jako odborový funkcionář a stal se zakladatelem Iniciativy pro práci a sociální spravedlnost v roce 2004, která se stala základem WASG. Byl v témže roce vyloučen ze sociální demokracie a po založení strany Levice byl zvolen místopředsedou strany a následně do Bundestagu. Ernst zdůraznil, že silná strana Levice je nutnější než kdykoliv předtím. „ Jen strana, která je zakotvena pevně ve společnosti, může ji změnit“, prohlásil v nástupnickém projevu.
„Wetzlarer Neue Zeitung“ poukazuje, že tímto sjezdem začíná vývoj situace, kterou prožili Zelení v dobách svého založení. Strana Lavice bude si muset vyjasnit, zda půjde Lafontainovou cestou „všechno nebo nic“, protože strana, která nechce vládnout, se nemůže nikdy prosadit. „Bild am Sonntag“ ale varuje před vstupem Levice v Severním Porýní – Vestfálsku do tamní zemské vlády. Možnost, že by zde tato strana spoluvládla a tím přes Spolkovou radu měla vliv na ekonomiku celé země, se však nyní zvýšila o padesát procent. Je nejvyšší čas, aby demokratické strany, a to především SPD, pochopily svou odpovědnost za zemi. „K tomu patří nepřipustit, aby se nedemokraté dostali k moci“, apelují nejrozšířenější německé noviny.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
