Němečtí a rakouští studenti pokračují v protestech

18. listopad 2009

Při příležitosti Mezinárodního dne studenstva desetitisíce německých a rakouských studentů obsadily univerzity a opět vyšly demonstrovat do ulic. Studentské protesty pronikly i do Švýcarska. Za zlepšení studijních podmínek jen v samotném Berlíně se jich účastnilo na 12 tisíc , mezi nimiž byli i školáci a učňové. Další protestní akce byly v Kolíně nad Rýnem, Mnichově a Hannoveru.

Předseda odborového svazu pro vědu a vzdělání Ulrich Thöne žádal jasný obrat ve financování a investicích do této oblasti s cílem zvýšit počet posluchačů na studiu. K tomu by bylo nutno získat dodatečně ročně 40 miliard euro ve spolkovém rozpočtu. Němečtí studenti se tak připojili k několikatýdennímu protestu rakouských studentů, kteří dosáhli alespoň toho, že se o tomto problému diskutuje na celostátní úrovni. Pro veřejnost je to překvapení, protože rakouské studentstvo bylo dosud velmi umírněné. Po jistém váhání revolta začala na vídeňské umělecké akademii. Pak následovaly celodenní diskuse v obsazeném Audimaxu, největší posluchárně vídeňské univerzity. Odtud se protesty rozšířily do Lince, Solnohradu, Štýrského Hradce.

Postupně byly v celé alpské republice obsazeny univerzitní posluchárny. Koncem minulého týdne protesty vyvrcholily přepadením vídeňského Dvorního divadla. Na dvě stě demonstrantů vzalo útokem jeviště a rozhodilo mezi iritované diváky letáky, žádající prostředky na vzdělání s výkřiky, že "univerzity nejsou místem pro orientování na požadavky hospodářství, ale pro vzdělání". Divadelní představení studentů se však pochopitelně všem nelíbilo. Jedna starší dáma odmítla tento způsob protestů, zatím co jiná její vrstevnice měla pro ně porozumění. "Věřím, že nastala doba, kdy musíme věnovat více pozornosti vzdělání než výuce", prohlásila. Nyní se o tomto problému diskutuje v divadlech, koncertních sálech, pouliční dopravě, v kavárnách a především v parlamentě a médiích. Do popředí se dostalo odhalení současné vysokoškolské mizérie a požadavky studentů, žádajících více peněz, na zvýšení studijních míst a mezd pro vyučující. Ti odmítají zavedení studijních poplatků, přetížení ve studiu a vyřazovací zkoušky.

Sebevědomí studentů každým dnem vzrůstá a z toho vyplývá i jejich nekompromisní stanovisko, žádající řešení těchto problémů. Skutečností je, že toto nové hnutí dokázalo v několika týdnech dosáhnout toho, o co rakouská vysokoškolská organizace celé roky zatrpkle usilovala: Prosadilo širokou debatu o významu vzdělání. A nejen to. Ze spontánní akce vídeňské umělecké akademie se stala široká revolta, která překročila i hranice sousedního Německa. Z vídeňského Audimaxu tak vyšel signál především k mobilizaci německých studentů. Tak se stalo to, o čemž nikdo před tím nedoufal. Rakouským studentům se podařilo ve spojenectví s německými stát se avantgardou evropské protestní vlny. V tom jim pomáhá i 20 tisíc německých kolegů v Alpské republice, jejichž počty se v uplynulých osmi letech téměř ztrojnásobily. Právě ty jsou hlavním důvodem, proč jsou přeplněny posluchárny a semináře. Rakouský ministr pro vědu Johannes Hahn prohlásil, že "nemůže být úkolem, aby jeho země zabezpečila výuku německých studujících".

Sám však nyní zjistil, že vysokoškolská mizérie není zaviněna sousední zemí. V mezinárodním měřítku nemohou rakouské univerzity udržet krok a jsou v neustálém propadu. Nyní proto slíbil Hahn chronicky podfinancovaným vysokým školám 34 milionů euro z nouzové rozpočtové rezervy. Koncem listopadu má pak dojít k jednání se studenty na nejvyšší vládní úrovni . Přes tento částečný úspěch třetina rakouských studentů považuje obsazení přednáškových sálů za zbytečné. Kritizují, že protesty stojí značné prostředky. Jen pronájem vídeňských veletržních hal místo přednáškových sálů stojí denně 16 tisíc euro, o kterých jsou chudší již tak podfinancované univerzity. Čtyři týdny obsazené přednáškové sály na vídeňské univerzitě ale začínají unavovat i jejich organizátory. Na začátku protestů vyšlo do ulic na 60 tisíc demonstrantů, kteří ve Vídni dosáhli dopravního chaosu. Avšak nyní přišlo podstatně méně protestujících studentů, než se očekávalo. Promýšlejí se proto další protestní akce, aby nedošlo k útlumu. Některá média již píší o nové kultuře protestů, které budou mít pozitivní efekt pro jejich nositele, nikoliv však pro možný konsens se společností. S napětím se proto očekávají příští dny.

Nyní studentské protesty zasáhly i Švýcarsko. Stovky studentů se v úterý zúčastnily shromáždění na curyšské univerzitě a připojily se tak k pokračujícímu protestu v Basileji. Ten se nyní lavinovitě šíří i do ostatních vysokých škol. Je zaměřen především proti vměšování privátní podnikatelské sféry do vysokoškolského studia prostřednictvím třetinového financování.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio