Není možné být angažovaným autorem, říkal Sławomir Mrożek

30. srpen 2018

„Mám pro emigraci talent,“ prohlásil o sobě jednou s nadsázkou polský satirik, dramatik a spisovatel Sławomir Mrożek (1930-2013).

Byl legendou světového divadla a jedním z hlavních představitelů východoevropské větve absurdního dramatu. Je autorem téměř čtyřicítky divadelních her, dvou románů a několika stovek povídek.

02880730.jpeg

Ústředním, a podle některých názorů vlastně jediným tématem Mrożkových prací je otázka svobody a někdy spíš nesvobody individua ve vztahu k moci. Možná i proto změnil Mrożek několikrát „adresu“: z Polska odešel do Itálie, později do Francie, v polovině 80. let se usadil v Mexiku, v roce 1996 se vrátil do Polska a nakonec zamířil znovu do Francie.

Mrożek debutoval jako kreslíř vtipů v 50. letech. Na jejich konci napsal své první drama Policajti. Světovou slávu mu pak přinesla variace na hamletovské téma pod názvem Tango z roku 1964.

Často hraný je také jeho kus Emigranti o neobvyklém setkání dvou rozdílných lidí v cizině po odchodu z vlasti. Mrożek v této hře srovnává postoje intelektuála a dělníka, kteří žijí v emigraci v Paříži. Známé jsou i jeho kusy Na širém moři, Velebníčci, Krásná vyhlídka a další.

Srpen 1968

Sławomir Mrożek říkal, že není možné být „angažovaným autorem“, nejde psát jako vlastenec, jako něčí fanoušek – a snad i proto se cítil v socialistickém Polsku nespokojeně. V létě 1963 odjeli s manželkou na zájezd do Itálie a už se nevrátili. „Z Polska jsem odjel, protože jsem už nemohl vydržet, co se tam tehdy odehrávalo. Bylo to velmi nepříjemné období utahování šroubů. Už jsem to nedokázal snášet,“ říkal později.

Polský satirik, dramatik a spisovatel Sławomir Mrożek (1930-2013)

Byla to zvláštní emigrace, protože v Polsku dál vycházely jeho knížky a hrály se jeho hry. To všechno skončilo 27. srpna 1968, kdy respektovaný francouzský deník Le Monde zveřejnil Mrożkův protest proti polské vládě, jejíž armáda se připojila k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Poměrně záhy přišel zákaz vydávání Mrożkových knih v Polsku a dalších Moskvou ovládaných zemích východního bloku. Mrożek se do Polska směl na krátko podívat až v roce 1978 (jako francouzský občan), už od roku 1973 jeho práce v Polsku opět vycházely – ne však v Československu, kde byl „zakázán“ až do roku 1989.

Sławomiru Mrożkovi jako „politické“ osobnosti bude věnován pořad Portréty, ve kterém se publicista Pavel Hlavatý zamyslí nad Mrożkovými názory – od jeho okouzlení komunismem v 50. letech až po důvody jeho vystěhování ze Západní Evropy do Mexika.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.