Neplatiči daní v Německu se třesou strachy
Německé finanční správě bylo anonymem nabídnuto za 2,5 milionů euro předání 1500 údajů utajených daňových úniků na švýcarských kontech. Poté co informace minulý týden pronikly do tisku, to přiznaly berlínské vládní kruhy. Při následně provedené namátkové kontrole ve Švýcarsku byl v pěti případech zjištěn daňový únik ve výši jednoho milionu euro.
Finanční odborníci na základě tohoto zjištění odhadují, že by zde uložené daňové nedoplatky naplnily německou státní pokladnu asi 100 miliony euro, pokud spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble přistoupí na nabízený obchod. Spolková kancléřka Angela Merkelová se včera vyslovila pro získání CD s těmito údaji.
Opoziční sociální demokraté a Zelení již vyzvali Schäubleho, aby přistoupil na nabízený obchod, protože CD zřejmě obsahuje důležitá data, která umožní osvětlit řadu trestných činů v oblasti neplacení daní. Rovněž někteří spoluvládnoucí liberálové si dovedou takový obchod představit, ale podmiňují to předchozím právním posouzením. Vládní unionističtí politici jsou však názoru, že jde o ukradená data, za které by neměli být zloději odměněni. Opozice je obviňuje, že se snaží ochránit své sponzory, kteří jim dary plní stranické pokladny. Zcela odmítavě se k celé záležitosti staví švýcarská strana. Spříseženecký ministr obrany Ueli Maurer na konferenci v Davosu prohlásil, že důvěra v Německo bude otřesena, pokud vláda přistoupí na zaplacení zcizených dat. Rozhodně se proti tomuto postupu vyslovila i švýcarská spolková prezidentka Doris Leuthardová.
Případ až příliš připomíná aféru s Lichtenštejnem z jara 2008. Tehdejší německý ministr financí Peer Steinbrück dal zelenou k nákupu obdobných dat ve výši až pěti milionů eur. Jedním z pachatelů byl tenkrát usvědčen šéf německých pošt Klaus Zumwinkel a bochumské státní zastupitelství ještě v této době došetřuje 400 lichtenštejnských kauz. Na základě tohoto případu pak německá spolková vláda zahájila tažení proti tzv. daňovým rájům. To vedlo k napětí mezi Švýcarskem a Lichtenštejnskem a v současné době s nimi probíhá jednání o dvojím zdanění. Odhaduje se totiž, že němečtí občané deponují ve Švýcarsku na 400 miliard eur nezdaněných peněz. Švýcarské banky mají přitom ve správě majetek zahraničních subjektů v řádu bilionů dolarů. Banky se nyní snaží na vládě vynutit zákon, v němž bude klauzule, že znemožní zneužívání kradených dat. V době finanční krize, kdy zejména evropské státy potřebují finance na krytí vysokých deficitů, lze ale těžko očekávat, že by došlo k takové dohodě.
Obdobný případ vyvolal i diplomatickou roztržku s Francií, která využila ve svůj prospěch odcizená data. Navíc organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD oznámila, že nebude mít námitky, když se budou využívat kradená data k odhalení daňových podvodníků.
Pro německé sdělovací prostředky je to v posledních hodinách hlavní téma a tisk k tomu přináší rozporuplné komentáře. "Schwäbische Zeitung" připomíná, že stát může pouze v absolutně nutných případech jako jsou válečné zločiny, uskutečnit procesy v rozporu s právem. V případě daňových podvodů nelze principy právního státu porušit, protože zde nejde o tak těžký zločin. "Westfalenpost" však tvrdí, že stát má samozřejmě CD se jmény 1500 dlužníků zakoupit a podrobně jej posoudit. Při podezření, že jde o daňové podvody velkého rozsahu, nemohou ani vyšetřující orgány postupovat jinak. Je to přímo jejich povinností, podtrhuje hagenský list.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
