Netanjahu nemůže své selhání napravit. Konflikt nemá vojenské řešení, míní izraelská novinářka

20. říjen 2023

Vyhlídky na dosažení míru v izraelsko-palestinském konfliktu se před dvěma týdny zhroutily. Vražedný útok ozbrojenců z hnutí Hamás ukončil životy více než tisícovky izraelských civilistů, ale také pohřbil naděje na bezpečný a klidný Izrael. „Staly se hrozné věci – masakr izraelských civilistů i dvoutýdenní bombardování Gazy. Ale tento konflikt nemá vojenské řešení, jen politické. Jednoho dne spolu budeme muset jednat,“ zdůrazňuje izraelská novinářka Nataša Dudinská.

V této souvislosti připomíná pro Izrael traumatickou zkušenost jomkipurské války v roce 1973, při níž zemi napadla syrská a egyptská vojska, o šest let později ale Izrael s Egyptem uzavřely mírovou smlouvu.

Čtěte také

V Jeruzalémě, kde Dudinská žije, je zatím klid. Zároveň ale třetina obyvatel města, kterou tvoří Palestinci, žije v neustálém strachu.

„Za jakýkoli projev protestu jim hrozí zatčení. Policisté také zastavují arabské obyvatele města a kontrolují jim telefony a sociální sítě – a jakmile vidí náznak solidarity s obyvateli Gazy nebo podpory Hamásu, tak jsou okamžitě zatčeni na jeden až tři dny,“ přibližuje.

Izraeli se prý dostává velké emocionální i materiální podpory od Spojených států, americký prezident Joe Biden ale při své návštěvě vyzval Izraelce, aby se nenechali pohltit hněvem.

„Připomenul, že po 11. září byli Američané pohlceni hněvem a udělali mnohé chyby. Zároveň zdůraznil, že se nesmíme vzdát vyhlídky na mír a vznik dvou států, tedy izraelského a palestinského, a že je třeba dodržovat válečné zákony. Velmi důležitý je i jeho signál Hizballáhu a Íránu, aby se nepokoušely do konfliktu zapojit,“ shrnuje.

Zničit Hamás?

Dudinská přibližuje, že v prvních dnech po útoku Hamásu byl hněv izraelské veřejnosti namířený na premiéra Benjamina Netanjahua a jeho vládu za to, že se v posledních měsících věnovala hloupostem a nezajistila bezpečnost. Podle průzkumů si většina Izraelců myslí, že za toto selhání je zodpovědná vláda, a proto zřejmě po válce padne.

„‚Někdo, kdo je zodpovědný za takové selhání, ho nemůže ani napravit.‘ To jsou slova Benjamina Netanjahua po druhé libanonské válce na adresu tehdejšího premiéra Ehuda Olmerta. Lidé si nemyslí, že on je schopný to napravit, ale zároveň je v této chvíli velmi těžké vyměnit premiéra. Proto byl od prvních dní velký tlak na to, aby ve vládě zasedli i zástupci opozice,“ popisuje novinářka.

Čtěte také

Izraelská armáda se mezitím připravuje na vstup do Gazy, už teď ale zahynula tisícovka Palestinců. Dudinská upozorňuje, že enkláva patří k nejhustěji osídleným městům na světě a vyhnout se civilním obětem není možné.

Útok na Gazu představuje velké ohrožení i pro unesená izraelská rukojmí, kterých mohou být i více než dvě stovky. Za jejich návrat denně i přes omezení daná válečným stavem demonstrují desítky až tisíce lidí, vláda ale tento tlak minimálně v prvních dnech ignorovala. Iniciativy Německa nebo Kataru na výměnu žen, dětí a starších osob za v Izraeli vězněné a odsouzené teroristky prý zatím zůstávají bez oficiální reakce.

Zničit Hamás se Izrael snaží už dlouhá léta, podle Dudinské je ale otázkou, zda je to vůbec možné, zvlášť na území, kde žije přes dva miliony lidí. „I když se podaří zničit zásoby zbraní a vedení organizace, tak tato válka přinese Hamásu nové přívržence. Proto tento konflikt nemá vojenské řešení,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Dudek , ert
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.