Neustále na půli cesty mezi rozumem a srdcem. Jolanta Trojak napsala román o spiritismu, svém celoživotním tématu
Jolanta Trojak přes dvacet let praktikuje jógu, po studiích kunsthistorie jela na rok do Indie a celý život ji doprovázejí otázky týkající se vlastní smrtelnosti, spirituality a mystiky. Po pěti letech psaní v domě se silným geniem loci vydala románový debut Svatava, který ze zájmu o spiritismus a mystiku vychází. „Nejnáročnější cvičení je ovšem žít v rovnováze v našem evropském prostředí,“ řekla ve Vizitce Markétě Kaňkové.
Jakožto hloubavé dítě ji od pěti let trápily otázky lidské konečnosti. Kde najít odpověď? U svého venkovského dědy Josefa, muže, jenž sice vychodil jen čtyři třídy, oplýval ale hlubokou moudrostí. „Přivedl mě k cykličnosti, sounáležitosti s přírodou. Vyprávěl mi starozákonní příběhy, které se mi v představách barvily do orientu. S touhou všechno to poznat na vlastní oči pak souvisela i má první cesta do Indie,“ vzpomíná spisovatelka a kunsthistorička Jolanta Trojak.
Také sílu literatury záhy objevila na vlastní kůži a duši. Když její maminku srazilo auto, zpráva o neštěstí se k Jolantě a jejímu bratrovi Bogdanovi dostala nejprve v nejčernějších konturách. Nakonec se ukázalo, že maminka z nehody vyvázla „jen“ se zlomenou nohou. „Jenže já se o ni potom hrozně bála a ve snu mě často navštěvovala smrt v podobě velké sádry. Bála jsem se chodit spát, a tak mě brácha navedl, ať to všechno sepíšu. Vzala jsem lupu, napsala prvního kolibříka a pochopila, jakou moc psaní má.“
Od bezchybnosti je tu literatura faktu
Touha psát ji neopustila, jen dlouho čekala na správné téma. V mezidobí studovala dějiny umění, strávila nějaký čas na Erasmu v Itálii, psala do časopisu o designu a těsně po porodu dcery založila galerii a podílela se na galerijním životě v silném distriktu Prahy 7.
Pro román Svatava nakonec rozpracovala téma ceněné diplomové práce o praktikách mystiků na našem území, kterou její pedagogové původně doporučovali vydat coby odbornou práci. Z otázek spiritismu, okultismu, esoterismu či hermetismu, tolik důležitých pro kulturní dění počátku 20. století, kdy se starý svět překlápěl do přetechnizovaného, postavila příběh o hledání.
„Ani jsem si neuvědomila, že text je částečně autobiografický, a až v půlce jsem se se Svatavou ztotožnila. Její proměna je i moje proměna, jíž jsem si během psaní procházela. Zatímco v první části knihy jsem vědkyně, která se o mystiku odmala zajímala teoreticky přes knihy, v druhé části jsem Jolanta oproštěná od faktů, na nichž jsem si v minulosti stavěla sebevědomí. Proto ostatně praktikuju jógu: místo perfekce hledám harmonii, rovnováhu srdce a rozumu. Je to každodenní boj, každý to zná, že touha po perfektním vede k trápení.“ Přestože recenzenti Svatavy několikrát vyzdvihli faktografickou správnost románu, pro Jolantu Trojak to rozhodně není klíčová kvalita. „Česká próza na faktech bazíruje, ale od toho je tu přeci literatura faktu. Pro mě je psaní především tvůrčí svoboda.“
Související
-
Jako by starší ženy byly neviditelné. Ráda bych sledovala víc ženských postav, říká Klára Vlasáková
„Jsem překvapená, jak silný rok měla česká kinematografie, o filmech jako Il Boemo, Arvéd, Banger nebo KaprKód se hodně diskutovalo,“ říká publicistka Klára Vlasáková.
-
Jaké to je, narodit se s mocí Anežky České? O jejím příběhu moc nevíme, říká spisovatelka Dobiášová
Tereza Dobiášová je kulturní manažerka, kurátorka, dramaturgyně, režisérka, scénografka a spisovatelka, již zajímají témata spojená se ženami, církví a mocí.
-
Stejně jako Kafka nechci psaní šidit. Učím se ho skloubit s životem, říká spisovatelka Platzová
Nejsem literární vědkyně, můj přístup ke Kafkovi byl vždy niterný, přímý a intuitivní, říká prozaička Magdaléna Platzová, která letos vydala další, v pořadí devátou knihu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
