Tatiana Čabáková

„Ti lidé nemají nic, v poušti jsou odkázaní na naši pomoc. Ale jaký je mezi námi rozdíl? Ten, že já se narodil v Praze a oni v Etiopii?“ ptá se Jakub Shelby.

Vojtěch Víta pracuje v Indonéském pavilonu ZOO Praha. Jak se k němu dostaly želvy záhadné, které vědci popsali až potom, co je v Praze rozmnožili? 

„Správně by se mělo mluvit o chronickém žilním onemocnění, ne jen o křečových žilách, resp. varixech,“ vysvětluje cévní lékař a chirurg Robert Vlachovský.  

„Onkologické onemocnění se mi vrátilo, takže jsem si vzpomněla na Klaudii, která dělá i tetování obočí,“ vzpomíná Anna Julie Slováčková na první setkání s Klaudií Eisovou.

„Poprvé jsem vůbec nevěděla, co od toho čekat. Ale pak jsem nikdy neviděla větší vděk,“ říká Eliška Mocková, která pracuje pro Mediky na ulici.

„Kromě výzvy to byla velká odpovědnost a zároveň i strach z toho, abychom to nepokazili,“ říká Martin Žiaran, kameraman úspěšného snímku Jiřího Mádla Vlny. 

„Když jedu na soutěž, připravuji se až na poslední chvíli, ale nad nápadem samozřejmě přemýšlím dřív,“ říká Aleš Zvěřina, šestinásobný mistr světa v broušení skla.

„Divadlo v Dlouhé bylo vždy pro mnoho generací i pro diváky s různým vkusem. To proto, že vzniklo spojením dvou skupin,“ popisuje dramaturgyně Karola Štěpánová.

Police Symphony Orchestra (PSO) založili sourozenci Petra a Jakub Soukupovi v Polici nad Metují, Petře přitom bylo jen 15 let. „Tehdy mi to nepřišlo divné,“ říká.

Advokacie a poskytování právních služeb je v naší společnosti považováno za lukrativní a zajímavé povolání. „Ale to se změnilo,“ říká advokátka Irena Valíčková.