Patřil k umělcům, kteří své hudební aktivity rozdělili na kompoziční a interpretační sféru.
Jako skladatel se Jaroch školil v letech 1941–1946 u Jaroslava Řídkého na Pražské konzervatoři, u stejného profesora zůstal i později na hudební fakultě AMU. U Ladislava Černého se zdokonaloval ve hře na violu a jako hráč působil v několika komorních a symfonických tělesech.
V letech 1945–1947 byl mimo jiné členem orchestru Opery 5. května (dnešní Státní opery Praha). Významně se zapsal do hudebního vysílání Československého rozhlasu, kde pracoval nejprve jako hudební referent a od roku 1952 jako hudební režisér a dramaturg.
Jeho skladatelský rukopis se vyvíjel od pozdně romantických východisek k neoklasickému typu vyjadřování. Rozvinul také vlastní modální postupy a uplatnil cit pro pevně vystavěnou formu. Důležitou roli v jeho tvorbě sehrála inspirace dílem Miloslava Kabeláče.
Jaroch je autorem výhradně symfonických a komorních skladeb. Mezi jeho významné kompozice patří tři symfonie (I. 1954–56, II. 1960, III. 1968–69), symfonická báseň Stařec a moře (1961), Dětská suita pro noneto (1952) nebo Metamorfózy pro dvanáct dechových nástrojů (1968). Pro potřeby rozhlasového vysílání zkomponoval několik populárních skladeb (Jarní valčík, Furiant ad.)
Tituly k pronájmu - viz Kompletní katalog skladeb
Tituly k prodeji:
Dětská suita
Tři věty pro housle, violoncello a klavír
Pro nákup hudebnin navštivte e-shop Radiotéka.cz