Jiří Jaroch

hudební skladatel (1920–1986)

Patřil k umělcům, kteří své hudební aktivity rozdělili na kompoziční a interpretační sféru.

Jako skladatel se Jaroch školil v letech 1941–1946 u Jaroslava Řídkého na Pražské konzervatoři, u stejného profesora zůstal i později na hudební fakultě AMU. U Ladislava Černého se zdokonaloval ve hře na violu a jako hráč působil v několika komorních a symfonických tělesech.

V letech 1945–1947 byl mimo jiné členem orchestru Opery 5. května (dnešní Státní opery Praha). Významně se zapsal do hudebního vysílání Československého rozhlasu, kde pracoval nejprve jako hudební referent a od roku 1952 jako hudební režisér a dramaturg.

Jeho skladatelský rukopis se vyvíjel od pozdně romantických východisek k neoklasickému typu vyjadřování. Rozvinul také vlastní modální postupy a uplatnil cit pro pevně vystavěnou formu. Důležitou roli v jeho tvorbě sehrála inspirace dílem Miloslava Kabeláče.

Jaroch je autorem výhradně symfonických a komorních skladeb. Mezi jeho významné kompozice patří tři symfonie (I. 195456, II. 1960, III. 196869), symfonická báseň Stařec a moře (1961), Dětská suita pro noneto (1952) nebo Metamorfózy pro dvanáct dechových nástrojů (1968). Pro potřeby rozhlasového vysílání zkomponoval několik populárních skladeb (Jarní valčík, Furiant ad.)

Tituly k pronájmu - viz Kompletní katalog skladeb

Tituly k prodeji:
Dětská suita
Tři věty pro housle, violoncello a klavír

Pro nákup hudebnin navštivte e-shop Radiotéka.cz