Jiří Pauer
hudební skladatel (1919–2007)
Původním povoláním učitel, ke kompozici se dostával postupně.
Studia skladby začal studovat soukromě u Otakara Šína, v letech 1943–1946 pokračoval ve třídě Aloise Háby na Pražské konzervatoři. Po založení hudební fakulty AMU v roce 1946 nastoupil na tuto školu k Pavlu Bořkovcovi. Skladatelské školení absolvoval v roce 1950 Koncertem pro fagot a orchestr. Ve stejné době dokončil také operní pohádku Žvanivý slimejš – tato díla předurčila jeho budoucí kompoziční zaměření.
Dále zkomponoval orchestrální skladby, koncerty a komorní kusy pro nejrůznější sólové nástroje, zvláště v oblibě měl nástroje dechové. Vedle toho se věnoval i masovým písním, sborům a kantátám ovlivněných oficiální estetikou socialistického realismu. Jeho hudba staví na rozšířeně tonálním základě, je srozumitelná a sdělná.
Pauer vynikal dobrými organizační schopnostmi a aktivně se zapojil do formování pražského hudebního života. Po krátkém působení v rozhlase a hudebním oddělení Ministerstva školství byl v roce 1953 jmenován šéfem opery Národního divadla. Činnost vyvíjel ve Svazu československých skladatelů, v letech 1958–1980 vedl Českou filharmonii jako umělecký ředitel a působil v řadě dalších institucí. V roce 1979 se stal ředitelem Národního divadla. Od roku 1965 vyučoval kompozici na AMU, mezi jeho žáky patřili např. H. Bartoň, J. Gemrot, P. Jeřábek nebo M. Kubička.
Je autorem dvanácti scénických děl, což ho v kontextu české hudby 2. poloviny 20. století řadí na přední místo v oblasti hudebně dramatické tvorby.
Tituly k pronájmu - viz Kompletní katalog skladeb
Tituly k prodeji:
Charaktery pro žesťové kvinteto
Dechový kvintet
Suita pro čtyři saxofony
Pro nákup hudebnin navštivte e-shop Radiotéka.cz