Pavel Jeřábek
hudební skladatel (1948–2001)
Pražskou konzervatoř vystudoval v oborech klavír a skladba. Na této škole byl v letech 1965–1971 žákem klavíristy Lva Elsche a skladatele Zdeňka Hůly. Ve třídě Jiřího Pauera poté v roce 1976 absolvoval i hudební fakultu AMU. Studia dokončil Symfonií pro velký orchestr. V roce 1975 se účastnil kompozičních kurzů na Academia musicale Chigiana v Sieně u Franka Donatoniho.
Od konce 70. let pracoval jako vedoucí redaktor vydavatelství ČHF-Panton. Jeho kompozice, založené převážně na typu rozšířeně-tonálního jazyka, byly pravidelně hrány na přehlídce Týdny nové tvorby nebo na festivalu Pražské jaro. Charakteristiku své tvorby nejlépe vystihl sám skladatel: "Smyslem mé tvorby je vyjádření vnitřního prožitku, jeho sdělení posluchači a snaha o přesvědčivý a srozumitelný tvar. Domnívám se, že každý výrazový prostředek i každý experiment má smysl jedině tehdy, je-li organickou součástí skladatelova projevu a slouží-li jeho obsahovému záměru".
Jeřábkovo skladatelské dílo obsahuje symfonické a vokálně symfonické skladby, dále komorní, vokální, pedagogické a instruktivní opusy. Některé jeho skladby (kantáta Zpěv úzkosti, Sonáta pro viololoncello a klavír "Revoluční) byly oceněny v rámci národních soutěží mladých skladatelů.
Tituly k pronájmu - viz Kompletní katalog skladeb