Luboš Fišer patří k několika málo skladatelům, kteří se dokázali prosadit do povědomí širší hudební veřejnosti. Stalo se tak díky jeho televizní a filmové hudbě, která čítá přes tři sta partitur. Především však jeho koncertní tvorba je oblastí, ve které vytvořil nejcennější díla.
Začal komponovat ve třídě Emila Hlobila a jeho první skladby se orientovaly k neoklasicismu (např. 1. klavírní sonáta z roku 1955 nebo 1. symfonie, se kterou absolvoval konzervatoř v roce 1956). Pod Hlobilovým vedením poté pokračoval i na hudební fakultě AMU v letech 1956–1960. V této době vznikla například známá Sonáta "Ruce" pro housle a klavír.
Šedesátá léta znamenají ve Fišerově vývoji přelom, neboť se podobně jako řada jiných skladatelů seznamuje s kompozičními postupy tzv. Nové hudby a do svého hudebního jazyka integruje prvky seriálního myšlení a aleatoriky. Skladba Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy z roku 1965, která získala první cenu na Mezinárodní skladatelské tribuně UNESCO v Paříži, patří k nejvýznamnějším českým skladbám tohoto druhu.
K dalším patří Symfonická freska (1962–1963), Reliéf pro varhany (1964) nebo Caprichos pro dva sbory (1966) ad. Pro Fišerovu hudbu je charakteristická výrazná kontrastnost dílčích úseků skladeb a tíhnutí k co nejstručnějšímu způsobu vyjádření. Typickým příkladem je jeho osm jednovětých klavírních sonát. Z dalších skladeb vyniká Double pro komorní orchestr (1969), Crux pro housle, tympány a zvony (1970), Dialog pro trubku a varhany (1996) nebo vokálně-instrumentální skladby Vánoční (1969), Nářek nad zkázou města Ur (1970) , Sbohem, lásko (1988) ad.
V 90. letech založil spolu se Sylvií Bodorovou, Otomarem Máchou a Zdeňkem Lukášem skladatelskou skupinu Quattro.
Tituly k pronájmu - viz Kompletní katalog skladeb
Tituly k prodeji:
Vánoční
Pro nákup hudebnin navštivte e-shop Radiotéka.cz