František Xaver Brixi

Zakladatelé rozvětveného muzikantského rodu Brixiů pocházejí ze severovýchodních Čech. Jan, mlynář ve Vlkavě u Nymburka a jeho bratr Jindřich se narodili v polovině 17. století. Jindřich (1643–1703), venkovský muzikant a kantor je zakladatelem jedné větve rodu, jehož členové působili jako varhaníci a kantoři v několika generacích až do začátku 19. století.  Dcera Jindřicha Brixiho Dorota se vdala do rodiny Bendů ve Starých Benátkách nad Jizerou, kde vyrostli houslista František Benda, později koncertní mistr pruského krále Fridricha II. a jeho bratr skladatel Jan Jiří Benda, jeden ze zakladatelů hudebního melodramu.

Ve druhé větvi rodu Jan Brixi z Vlkavy byl otcem Šimona Brixiho (1693–1735), ředitele kůru v Praze u sv. Martina ve zdi. Jeho synem je František Xaver Brixi (2. 1. 1732–14. 10. 1771), přední představitel předklasického slohu a jeden z nejvýznamnějších skladatelů v Čechách v polovině 18. století. 

Brixi absolvoval gymnaziální studia v Kosmonosích u Mladé Boleslavi za pět let a dále působil jako varhaník v Praze u sv. Havla a u sv. Mikuláše na Malé Straně. Na rozdíl od mnohých tehdejších hudebníků, kteří nacházeli lepší uplatnění v cizině, zůstal svou hudební činností věrný výhradně Praze. 1. ledna 1759 ve svých 27 letech byl jmenován na prestižní místo kapelníka v pražské katedrále sv. Víta. Tento post zastával dvanáct let. Zemřel v pražské nemocnici u Milosrdných bratří 14. října 1771 v pouhých 39 letech.

Jako skladatel se Brixi věnoval v souladu se svým působením především chrámové hudbě. Byl neuvěřitelně plodným autorem. Počet jeho zkomponovaných mší přesahuje sto. K nim přistupuje řada requiem, offertorií, graduále, litanie, nešpory, žalmy a další drobné mešní vložky. Pozoruhodnou kategorií jeho skladatelského odkazu jsou pastorální mše pro období vánočních svátků, které už za Brixiho života dosáhly velké obliby. Celkově jeho chrámové skladby zaznamenaly velké rozšíření, jehož dokladem jsou četné dobové opisy na venkovských a klášterních kůrech v Čechách, na Moravě a blízkých zemích Rakousku, Bavorsku a Polsku. Ke svatojánským večerním pobožnostem, pořádaným na Vltavě, komponoval „lodní hudby“ (musica navalis), k velikonočním svátkům oratoria De passione Domini, Opus patheticum, Depositio de Cruce Salvatoris a Stabat Mater. 

Tituly k prodeji:
Dva koncerty pro varhany a orchestr C dur

Pro nákup hudebnin navštivte e-shop Radiotéka.cz