Nový návrh Konventu na ústavu
Světlo na konci tunelu vidí většina delegátů Konventu o Ústavě Evropské unie v kompromisním návrhu uspořádání institucí, který jim v pátek, zatím jen ústně, předložilo prezidium. Některé vlády mají ještě výhrady. Sílí však názor, že se sto pěti členné fórum bude příští týden schopno na tomto základě víceméně shodnout na znění ústavy Evropské unie.
" Máme základ konsensu", sdělil novinářům předseda Konventu Valéry Giscard d´Estainq. "Je to ucelený návrh, který bez alternativ má v Konventu velkou podporu a lze ho považovat za východisko. Jasně převládl smířlivý evropský duch", radoval se pár hodin poté, co odpor vlád osmnácti z dvaceti osmi zúčastněných států vůči jeho představám, panovaly obavy z fiaska práce Konventu.
Zástupce české vlády, náměstek ministra zahraničí Jan Kohout, považuje tento vývoj za vítězství. "Představitelé vlád osmnácti zemí se nenechali zastrašit. Vydrželi všechny tlaky a donutili prezidium, aby předložilo daleko lepší návrh", řekl ČTK. Další český postup závisí, podle něj, na výsledku analýzy textu a na mandátu, který dostane od premiéra Vladimíra Špidly příští týden.
Podle předloženého návrhu, který stále ještě nebyl zveřejněn, bude práci Evropské rady, (summitu šéfů státu a vlád), řídit stálý předseda, který ovšem nebude disponovat vlastním úřadem, aby se nedostával do nežádoucí rivality s Evropskou komisí.
"Hlavním cílem bylo zastavit rotaci, zajistit stabilitu předsednictví v Evropské unii", prohlásil Giscard, který si původně představoval daleko významnějšího a silnějšího "prezidenta" Evropské unie. "Tohoto cíle bylo dosaženo".
Ve skutečnosti má tuto stabilitu mít pouze Evropská rada a Rada ministrů zahraničí, kterou by měl řídit budoucí šéf evropské diplomacie, s jehož úřadem návrh ústavy počítá. V případě schválení by v čele ostatních ministerských rad Evropské unie, dál rovnoprávně rotovaly členské státy, což Praha chtěla. Zřejmě by si vždy několik zemí rozdělilo resorty na rok až dva v nějaké formě týmové předsednictví.
Za rozhodování "dvojí většinou" by Evropská unie přešla nejdříve v roce 2009. Do té doby by tedy platil systém rozdělení hlasů mezi státy. Jak byl dohodnut na summitu v Nice. Poté by k přijetí každého rozhodnutí byla zapotřebí nadpoloviční většina členských zemích reprezentující šedesát procent obyvatelstva, případně "superkvalifikovaná" většina šedesáti pěti procent zemí, v níž by žilo sedmdesát pět procent obyvatel Evropské unie.
Do roku 2009 by měl také každý členský stát rovné zastoupení v Evropské komisi. Po tomto datu by nadále všichni nominovali své komisaře, z nichž by pouze patnáct však bylo členy užšího kolegia s hlasovacím právem. Během funkčního období by každý komisař rotoval tak, aby byl chvíli důležitý a chvíli méně.
Giscard se dostal do křížku s více než polovinou zástupců vlád členských a vstupujících zemí a musel ustoupit, pokud nechtěl, aby tytéž vlády plody Konventu rozcupovaly na mezivládní konferenci, která bude formulovat definitivní podobu ústavy. Tvrdil ovšem, že měl po celou dobu podporu poslanců národních parlamentů, což vadilo Janu Zahradilovi z ODS.
"Je prazvláštní, že stanovisko většiny je zde prezentováno jako stanovisko všech a na postoj menšiny se nebere zřetel", řekl Jan Zahradil ČTK. Uznal, že nastal jistý pozitivní posun, na jehož vkus však zatím jen nedostatečný. Prezidium bylo dotlačeno k některým ústupkům, což jim je určitě nepříjemné. Stále jsme však svědky pokračování na cestě k evropskému státu."Nic se, podle něj, nemění na základní konstrukci zvýhodňující velké země, což je "zcela nepřijatelné".
Senátor Josef Zieleniec, také člen Konventu, má naopak za to, že návrhy, jež byly nebezpečné, jak pro postavení České republiky, tak i z hlediska vnitřní rovnováhy Evropské unie, se nyní zredukovaly do symbolické podoby, jako například úřad "prezidenta" Evropské rady.
Přetrvává řada nedostatků. Většina konventistů je však přesvědčena, že došlo ke zlomu a byl učiněn krok správným směrem. "Na stole nyní leží velmi výrazný dokument, který Evropu posune mnohem dál, než všechny dosavadní smlouvy".
Delegáti Konventu mají čtyři dny na to, aby návrh v písemné podobě prostudovali, zaujali stanovisko, případně dostali mandáty od svých vlád. S odpověďmi se sjedou do Bruselu příští týden ve středu, k poslednímu zasedání Konventu před summitem Evropské unie v Soluni, kde Valéry Giscard d´Estainq předloží hotový návrh ústavy nejvyšším představitelům dvaceti pěti členských a vstupujících zemí.
<!-- <<< -->
