Nový oltář ve Slaném spojuje minulost se současností
Barokní klášter Nejsvětější Trojice ve Slaném tvoří významnou dominantu města. Do roku 1950 zde žili františkáni. V rámci tzv. akce K byli násilně vystěhováni a klášter byl, podobně jako většina řeholních domů na našem území, zabaven státem. Čtyřicet let objekt chátral. Byla tu věznice, autoškola i zoologická zahrada.
V 90. letech sem přišla malá komunita bosých karmelitánů a slánský klášter se pomalu začal stávat vyhledávaným místem pro duchovní obnovu. Brzy se ukázalo, že obnovu bude potřebovat i zdejší kostel. Ta se završila v neděli svěcením nového oltáře.
Když vejdete do kostela Nejsvětější Trojice, překvapí vás zvláštní věc. Uprostřed velkého prosvětleného sálu stojí ohromná šedá „casa sancta“ neboli „svatá chýše“ – výraz mariánské úcty 17. století. Dříve byla plná zlata, dnes zůstala jen malá soška Panny Marie s Ježíškem. Kdysi sem chodili lidé z širokého okolí na poutě.
P. Pavel Pola: „My jsem sem přišli před 16 lety a v té době sem do kostela nechodil nikdo, protože ten kostel byl skoro 50 let zavřený.“
Říká Otec Pavel Pola. Vybavení kostela bylo tehdy velmi provizorní.
P. Pavel Pola: „Postupem času sem začali přicházet lidi, kteří se do Slaného buď přistěhovali, nebo kteří třeba znovu víru objevili.“
A bylo jasné, že se musí s prostorem kostela něco udělat.
P. Pavel Pola: “Protože to množství věřících narůstalo a už neviděli na oltář, neviděli na sebe a nemohli se plnohodnotně účastnit liturgie.“
Bratři karmelitáni oslovili architekty Helenu Kohlovou a Norberta Schmidta, kteří na úpravě liturgického prostoru pracovali tři roky.
Norbert Schmidt: „Hlavní otázka spočívala v tom najít někde místo, nějaký silný bod, který by starou architekturu a nový způsob slavení liturgie spojil dohromady. Jako nejsilnější se nám ukázalo místo, které spojuje presbytář a loď, a do tohoto místa jsme vložili nový oltář, kolem kterého se děje v proměnlivých sestavách a formacích liturgie.“
Nový oltář z červeného corianu posvětil kardinál Dominik Duka
Dominik Duka: „Bůh, milosrdný Otec, jemuž zasvěcujeme tento nový oltář, ať nám odpustí hříchy a dá nám milost, abychom mohli na Jeho oltáři přinášet oběť chvály!“
Corian je ušlechtilý materiál, umělý kámen, který odpovídá životu současného člověka. Byl vyvinut v laboratořích NASA pro kosmické programy. Je trvanlivý a dobře se tvaruje. I červená barva nebyla zvolena náhodou.
Norbert Schmidt: „Červená je už na tom krásném barokním oltáři a je samozřejmě nezvyklá. Ale když se podíváte například do galerie starých mistrů v Anežském klášteře, tak tam je obraz od Mistra třeboňského pro oltář Vzkříšení – a tam je Kristus nad zapečetěným hrobem zahalen do rudého červeného roucha – do barvy mučedníků, ale také králů a vítězů.“
Jako výmluvný šperk doplňuje nový oltář procesní kříž z průzračného masivního skla předního českého výtvarníka Václava Ciglera. Malby na poničeném hlavním barokním oltáři zcela moderním způsobem upravil malíř Patrik Hábl. A jak mi řekl Otec Pavel Pola, právě tyto moderní prvky jsou pro zdejší společenství inspirací, která obrací pohled vzhůru.
